Skateboarding se letos již podruhé objevil na letních olympijských hrách. Původně se této aktivitě říkalo „surfování na chodníku“. Vyvinuli ji kalifornští surfaři v polovině 20. století, kteří hledali adrenalinovou výzvu podobnou té na moři, která by se ale dala provozovat i na suché zemi.
Počátky skateboardingu
První skateboardy měly podobu dřevěného prkna, na které se přibíjela kolečka z kolečkových bruslí. Skateboarding byl původně aktivitou typu „udělej si sám“ – sami si to představte, sami si to postavte, sami si na tom hrajte, sami si vytvořte svůj vlastní styl a triky, bez kontrol, trenérů nebo pravidel.
Když se prkna stála konstrukčně dokonalejšími a komerčně vyráběnými, skateboarding se začal pomalu ale jistě rozšiřovat i mimo surfařskou komunitu. Přestože dnes se skateboarding již zařadil mezi mainstreamové sporty, částečně si stále zachovává si tyto své kořeny kontrakultury, inovace a kreativity.
Vývoj skateboardů
Alf Jensen vytvořil a od roku 1957 prodával v Hermosa Beach v Kalifornii skateboard s ocelovými kolečky nazvaný Bun Board. Společnost Roller Derby začala v roce 1959 sériově vyrábět první skateboard. Tyto rané verze skateboardů neměly prvky většiny moderních desek, včetně kicktailu.
V roce 1963 založil Larry Stevenson společnost Makaha, která vyráběla skateboardy s hliněnými kolečky. Stevenson tato prkna označoval jako „surf-skates“ a vyráběl je ručně ve své garáži. Ve stejném roce sponzorovala společnost Mahakaha „Skateboardovou soutěž“ v Hermosa Beach v Kalifornii. Společnost také založila první profesionální skateboardový tým.
V polovině šedesátých let si skateboarding vytvořil jedinečnou identitu odlišnou od surfování, kterému věnoval pozornost tisk a populární kultura. V roce 1965 se na stadionu La Palma v kalifornském Anaheimu konalo první mezinárodní mistrovství ve skateboardingu, které vysílala televize ABC.
Skaterdater, první film o skateboardingu, který v roce 1965 napsal a režíroval student Noel Black, byl nominován na Oscara a na filmovém festivalu v Cannes v roce 1966 získal Zlatou palmu za nejlepší krátký film. V téže době skateboarding také přitáhl pozornost policie a městských úředníků kvůli zprávám o pádech a zraněních a obavám řidičů.
Skateboardová renesance
V roce 1969 si Larry Stevenson nechal patentovat kicktail, což je oblouk na konci skateboardu zahnutý nahoru. Kicktail umožnil bruslařům lepší kontrolu nad prknem, protože se mohli nohama „odlepit od země“. Tento vývoj v konstrukci skateboardu znamenal revoluci v technice a stylu, umožnil provádět mnohem více triků.
Když se kicktail spojil s revolucí v konstrukci koleček, zažil skateboarding renesanci. V roce 1972 vyvinul surfař Frank Nasworthy polyuretanová kolečka pro skateboard. Tato kolečka byla vyrobena z měkkého materiálu, který usnadňoval jejich přilnavost k zemi a zlepšoval trakci, rychlost a ovladatelnost prken. V kombinaci s používáním přileb a chráničů kolen a loktů se skateboarding stal bezpečnějším sportem.
Se zdokonalením konstrukce desky se zdokonalila i technika jízdy. V roce 1978 vyvinul Alan „Ollie“ Gelfand dnes již zásadní trik zvaný „the Ollie“, kdy jezdec vyskočí s prknem do vzduchu, aniž by použil ruce. Tento pohyb se stal základem většiny dnešních skateboardových triků, zejména těch, které se používají na olympijských hrách.
Skateparky
S rostoucím zájmem o skateboarding financovaly města po celé světě specializované skateparky, kde mohl kdokoli trénovat. Prvním skateparkem v USA bylo Surf City v arizonském Tucsonu, které bylo otevřeno v září 1965. Prvním soukromým skateparkem na světě byl Kona Skatepark, který byl otevřen v roce 1977.
Když v Kalifornii v roce 1976 vypuklo sucho, začal tým místní tým jezdit ve vypouštěných bazénech, což umožnilo nové triky, jako jsou salta, a vedlo k vertikálnímu skateboardingu neboli vert skateboardingu, stylu provozovanému na rampách, které připomínají vypuštěné bazény.
Kultura mládeže a punk
S rostoucí popularitou se skateboarding spojil s mládežnickou kontrakulturou a v 80. letech 20. století si získal příznivce v undergroundu. Tato subkultura byla spojována s punkrockem a postojem, který se stavěl proti autoritám.
Skateboardisté, často pronásledovaní policií nebo ochrankou, začali jezdit v městském prostředí, skákat po schodech, zábradlích, obrubnících a dalších překážkách na pěších zónách, čímž připravili půdu pro „skateboarding ve stylu ulice“. Píseň „Skate and Destroy“ od skupiny The Faction z roku 1983 je příkladem rebelské kultury skateboardové kultury. Skateboarding si také vytvořil osobitou filmovou a video estetiku.
Skateboarding a soutěže
Zatímco v 80. letech si skateboarding našel své místo mezi protestní subkulturou mládeže, v 90. letech 20. století udělal první krok směrem k přijetí skateboardingu jako sportu.
V roce 1994 se konal první závod Světového poháru ve skateboardingu a v roce 1995 se konaly X Games, které vedle dalších alternativních sportů, jako jsou bungee jumping, skysurfing a street luge, pořádaly soutěže ve skateboardingu.
Zařazení skateboardingu do programu letních olympijských her v Tokiu v roce 2020 představovalo další významný krok k jeho legitimizaci a všeobecnému přijetí.
Zdroj: skatedeluxe.com, surfertoday.com, britannica.com
