Dnes zná celý svět Napoleona Bonaparte jako velkého bojovníka, císaře a urputného vojevůdce. Ve svých začátcích k tomu ale moc předpokladů neměl. O to více nakonec všem vytřel zrak a nakonec dokázal velmi výrazně změnit osud celé Evropy.
Malý o ošklivý
Kolují fámy, že byl Napoleon Bonaparte malého vzrůstu, což by dnes byla pravda, na tehdejší poměry měl ale normální výšku. Měřil údajně 165 – 170 centimetrů a to bylo tehdy u mužů běžné. Krásou ovšem neoplýval a navíc vypadal dost nezdravě a sešle. O to víc si ale šel za svým a dokázal velké věci, které si dodnes připomínáme.
A i když se mu spolužáci během studií posmívali za hodně věcí, i za jeho špatnou francouzštinu, on nepolevoval a pilně se věnoval učení. Vynikal v matematice, dějepisu a také zeměpisu. Sám se pak doma ještě věnoval studiu vojenské historie, filosofie a osvícenské literatury 18. století.
Měl velké plány a inspirací mu byly slavné osobnosti
Napoleon se zhlížel v takových velikánech, jako byli například Caesar nebo Karel Veliký. A on sám rozhodně nebyl žádný troškař. Chtěl vybudovat vlastní silnou a velkou, neporazitelnou říši. Bylo mu teprve 24 let, když se stal generálem a ovládl celou Itálii, německé země, Belgii, Holandsko a Norsko.
A v roce 1805 se dostal dokonce i k nám na Moravu. Ve slavné bitvě u Slavkova dokázala Napoleonova armáda porazit císaře Františka I. i ruského cara Alexandra I. Mezi svými vojáky měl Napoleon obrovský respekt a úctu, bojovat za něj chtěli všichni, protože to znamenalo úspěch a vítězství. Podle historiků byl Napoleon oblíbený i proto, že uměl svým vojákům naslouchat a často za nimi chodil. Nikdy nestál v úkrytu a to z něj dělalo skutečného hrdinu.
Napoleon nebyl pouze válečníkem, ale též romanopiscem. Napsal román Clisson et Eugénie, který však během jeho života nebyl nikdy vydán. Kompletní anglický překlad Napoleonova díla byl publikován až v roce 2009.
Rusko se mu stalo osudným
V roce 1812 se rozhodl Napoleon se svou armádou táhnout na Rusko, ale vojáci trpěli hladem a zimou a celá akce skončila totální katastrofou. Od té doby se mu nedařilo a zažíval už jen samé porážky. V Bitvě národů v roce 1813 prohrál, byl zajat a umístněn do vyhnanství na ostrov Elba. Odtud se mu sice podařilo uprchnout, ale ani nové vojsko, které posléze shromáždil, mu štěstí nepřineslo. V roce 1815 se po bitvě u Waterloo ocitnul znovu ve vyhnanství, tentokrát na ostrově Helena, kde 5. května 1821 také zemřel.
Napoleon ovšem navždy zůstane velkou osobností a občanský zákoník, který zavedl, platí z části ve Francii dodnes.
