Na karibském ostrově Martiniku se blíží volby a nikdo tak nemá čas a chuť znepokojovat se nějakými varováními přírody. Právě naopak, úředníci dělají všechno pro to, aby udrželi ve městě Saint Pierre co nejklidnější atmosféru. V té době se ale sopka Mont Pelée probouzí k životu. Říčka tekoucí jejím úbočím se několikrát rozvodní, když ji přiživí voda vyvržená ze zatopeného kráteru. Objevuje se i únik sirnatých plynů poblíž vrcholu. Země se otřásá, z nebe padá struska a z kráteru se zvedá oblak popela, který zasype širé okolí. To ale přece nic neznamená, říkají si obyvatelé a chování funkcionářů je v tom jedině utvrdí. Hora soptila i před padesáti lety, určitě se zase sama zklidní. Větší škody než pár kusů hladem uhynulého dobytka, kterému pastviny a zdroje vody zasypal jemný bílý popel, nehrozí. Sám guvernér se chová, jakoby se nic nedělo, takže se přece opravdu nic vážného dít nemůže. Všichni se ale mýlí a jejich ignorace je bude stát život.