Na začátku 20. let 20. století vzniklo ve Spojených státech amerických několik továren na výrobu speciálních vojenských hodinek. Od klasických hodinek se lišily v tom, že jejich ciferníky se natíraly materiálem obsahujícím radium. Díky tomuto radioaktivnímu prvku hodinky následně ve tmě svítily. Na ve své době poměrně dobře placenou práci „malířek ciferníků“ byly najímány stovky mladých žen, jejichž drobné ruce byly vhodné pro tuto náročnou a detailní práci.
Radium bylo považováno za bezpečné
Radium bylo objeveno teprve o přibližně dvacet let dříve francouzskými fyziky Marií Curie a Pierrem Curiem. Jeho vlastnosti tak nebyly zdaleka tak dobře známé, jako je tomu dnes. Navíc vzhledem k tomu, že se úspěšně používalo při léčbě rakoviny, mnozí považovali radium za zázračný prvek. Vyráběla se dokonce i řada komerčních výrobků, jejichž součástí bylo radium, včetně zubní pasty a kosmetiky.
Ženám najatým na malování ciferníků se začalo říkat „ghost girls“, protože díky radiovému prachu, kterému byly denně vystaveny, jejich oblečení, vlasy i kůže doslova zářily. Mnohé z dělnic si tak do práce oblékaly své nejlepší šaty, aby se jejich látka po práci oslnivě leskla, když si šly zatančit. Některé si dokonce nanášely barvu na zuby, protože jim dodávala zářivý úsměv. Při práci nepoužívaly žádné ochranné pomůcky a radioaktivním účinkům tak byly vystaveny několik hodin denně. Dělnice byly navíc neustále uklidňovány svými nadřízenými, že radium je bezpečné, že se nemají čeho obávat.
První „záhadný“ případ
To samozřejmě nebyla pravda. Radium může být velmi nebezpečné, zejména při opakovaném vystavení. Marie Curie při manipulaci s ním utrpěla radiační popáleniny a nakonec na následky ozáření zemřela. Zahynuli i další výzkumníci. Netrvalo dlouho a „radiové dívky“ začaly pociťovat nepříjemné fyzické následky ozáření. Mezi prvními byla Amelia „Mollie“ Maggia, která malovala hodinky pro společnost Radium Luminous Materials Corp., později United States Radium Corp. ve státě New Jersey. Prvním příznakem u Maggie byla bolest zubu, která si vyžádala jeho odstranění. Brzy musel být vytržen i vedlejší zub. V místech, kde byly zuby, se vytvořily bolestivé vředy, které krvácely a byly plné hnisu. Záhadná nemoc se rozšířila do celých úst a poté i do dalších částí těla. Amelia Maggia zemřela 12. září 1922 na masivní krvácení.
Boj o to, kdo má pravdu
Stále častěji se objevovaly i další smrtelně nemocné dívky, které trpěly mnoha stejnými mučivými příznaky jako Amelia Maggia, především vypadáváním zubů, vlasů a nádorovými onemocněními. Jejich zaměstnavatelé ale dva roky hlasitě popírali jakoukoli souvislost mezi smrtí dívek a jejich prací. Kvůli narůstajícím kontroverzím jedna společnost nakonec zadala vypracování nezávislé studie, která dospěla k závěru, že ženy zemřely na následky ozáření radiem. Společnost ale odmítla závěry zprávy přijmout, zadala další studie, které dospěly k opačnému závěru, a nemocné dívky odsoudila. Veřejnost se tak nadále domnívala, že radium je bezpečné.
Smutné vítězství
Až v roce 1925 vyvinul patolog Harrison Martland test, který jednoznačně prokázal, že radium „otrávilo“ malířky ciferníků tím, že zničilo jejich těla zevnitř. Radiový průmysl se snažil Martlandovy závěry zdiskreditovat, ale samotné dělnice se začaly bránit. Mnohé z nich věděly, že jejich dny jsou sečteny, ale chtěly svým kolegům, kteří se smrtící látkou stále pracovali, nějak pomoci.
V roce 1927 souhlasil právník Raymond Berry, že se ujme případu. Mnoha hodinářkám zbývaly pouhé měsíce života a byly nuceny přijmout mimosoudní vyrovnání. Přesto se díky jejich zkušenostem dostala informace o nebezpečnosti radia na titulní stránky novin po celém světě. Společnost United States Radium Corp. však i poté popírala svou roli a dělnice nadále umíraly. Teprve v roce 1938, kdy umírající dělnice Catherine Wolfe Donohueová úspěšně zažalovala společnost Radium Dial Co. kvůli své nemoci, byla tato otázka konečně vyřešena.
Odkaz „radiových dívek“
Tragický případ „radiových dívek“ byl jedním z prvních, kdy byla společnost dohnána k odpovědnosti za zdraví a bezpečnost svých zaměstnanců, a vedl k řadě reforem i k vytvoření amerického Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Postupně podobné organizace vznikly i v dalších zemích.
Zdroj: historyofyesterday.com, buzzfeed.com
