Starověké pyramidy, které si faraoni nechávali po tisíciletí stavět jako své hrobky, jsou jedním z nejznámějších symbolů Egypta a zároveň jedněmi z nejlépe dochovaných památek starověkých civilizací vůbec. Ne nadarmo jsou též jediným z dochovaných sedmi divů světa. Jehlanovité stavby, které se tyčí uprostřed pouště, každý rok navštíví mnoho tisíc turistů z celého světa. Co ale vedlo staré Egypťany k tomu, že je jednoho dne přestali stavět?
Obliba pyramid trvala 1000 let
Egyptští faraoni si nechávali pyramidy stavět od doby Džosera (vládl 2630 až 2611 př. n. l.), který postavil stupňovitou pyramidu v Sakkáře, až do doby krále Ahmose I. (vládl 1550 až 1525 př. n. l.), který postavil poslední známou královskou pyramidu v Egyptě v Abydosu. Ikonické pyramidy zobrazovaly nejen moc a bohatství faraonů, ale zároveň propagovaly i jejich náboženské přesvědčení.
Zdá se, že ve starověkém Egyptě po Ahmoseho vládě výstavba pyramid ustala a faraoni byli místo toho pohřbíváni v Údolí králů poblíž egyptského hlavního města Théby, což je dnešní Luxor. Podle Theban Mapping Project je nejstarší potvrzenou královskou hrobku v údolí postavil Thutmose I. (vládl 1504 až 1492 př. n. l.). Proč ale staří Egypťané přestali stavět pyramidy krátce po začátku Nové říše?
Krádeže jako jeden z pravděpodobných důvodů změny
Dodnes není zcela jasné, proč faraoni přestali stavět královské pyramidy, ale jedním z faktorů mohly být obavy o bezpečnost. To, že byly pyramidy často vykrádány, jistě hrálo v ukrytí královských hrobek v hlídaných skalách ve vzdáleném údolí roli. Ještě předtím než Egypťané přestali pyramidy stavět, došlo z bezpečnostních důvodů k další změně, pohřební komora přestala být umisťována pod pyramidu. Poslední královská pyramida Ahmose I. v Abydosu měla pohřební komoru více než půl kilometru daleko, hlouběji v poušti.
Údolí králů jako jedna pyramida
Rovněž přírodní topografie Údolí králů naznačuje, proč se stalo oblíbeným místem pro královské hrobky. Nachází se zde vrchol známý jako el-Qurn, který se tvarem podobá pyramidě. Takže svým způsobem byly všechny královské hrobky postavené v údolí umístěny pod pyramidou. Pro egyptské faraony byla pyramida důležitá, protože byla místem vzestupu a proměny do posmrtného života.
Příliš malé hlavní město i náboženské změny
V úpadku stavby pyramid mohla hrát roli i topografie Luxoru, který se stal hlavním městem Egypta v období Nové říše (1550 až 1070 př. n. l.). Oblast byla prostorově omezená, navíc se spoustou nerovností. Jinými slovy starověké hlavní město mohlo být příliš malé a architektonicky náročné na to, aby sloužilo jako domov pro nové pyramidy.
Dalším možným důvodem, proč staří Egypťané upustili od velkých pyramid, mohou být náboženské změny, které kladly důraz na budování hrobek v podzemí. V období Nové říše se stala populární představa noční cesty krále podsvětím, která vyžadovala důmyslné plány hrobek vytesaných do skalního podloží pod zemí. Podzemní hrobky vytesané do Údolí králů tomuto konceptu dobře odpovídaly.
Zdroj: nationalgeographic.com, history.com, thebanmappingproject.com
