Průmyslová revoluce znamenala postupné změny ve vývoji zemědělství, výroby, těžby, dopravy a dalších hospodářských sektorů. Trvala od 17. – 19. století a historikové se shodují na tom, že šlo o jedno z nejdůležitějších období v historii lidstva. Postupně se přecházelo z ruční výroby na manufakturu, rozmohla se potřeba dělby práce a vznikaly nejrůznější specializace.
Zlepšení životní úrovně
Nepochybně se průmyslová revoluce odrazila nejen na hospodářství a ekonomice, ale došlo během ní také k zásadním společenským, kulturním a politickým změnám ve většině států po celém světě. Celý proces začal postupně ve Velké Británii a pokračoval v dalších zemích na západě. Velmi významnou roli v celém procesu hrály vědecké a technické objevy. Na konci tohoto období došlo k výraznému zlepšení životní úrovně ve státech, kde průmyslová revoluce proběhla.
Konečně máme stroje
Tím, jak se postupně vynalézaly stroje, které umožňovaly nahrazení lidské síly při práci, slábla také potřeba dětské práce. Ještě na konci 18. století tvořily děti v britských textilních továrnách až dvě třetiny zaměstnanců. Od 19. století pak byla dětská práce v továrnách a dolech postupně omezována přísnějšími zákony. V roce 1819 došlo k zákazu zaměstnávat děti mladší 9 let v mlýnech na bavlnu. Děti od 9 – 16 let pak nesměly pracovat déle než 16 hodiny denně. Dnes je to naprosto nepředstavitelné, v tehdejší době byla dětská práce na úrovni dospělých běžná.
Jak to bylo u nás?
Postupně se snižoval nejen věk dětí, které mohly těžkou práci vykonávat, ale také počet hodin za den, kdy mohly pracovat. U nás, tedy v tehdejším Rakousku-Uhersku byla dětská práce v továrnách pro děti mladších 12 let omezená zákonem z roku 1885. Československo později přijalo zákon, kdy měly tyto děti práci zakázanou úplně v roce 1919.
