Proč se ptákům podařilo po nárazu asteroidu přežít, a dinosaurům nikoli?

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Když na naši planetu před více než šedesáti miliony let dopadl obrovský asteroid, vyvolalo to řadu katastrofických událostí, jako byla rozsáhlá vulkanická činnost, tsunami, tlakové vlny, požáry či kyselé deště. Podmínky k životu se radikálně změnily. To následně vedlo k tomu, že vymřela celá řada živočišných a rostlinných druhů. Nejznámějším byli dinosauři. Savcům a ptákům se ale podařilo přežít. Zatímco o savcích se z tohoto úhlu pohledu mluví poměrně často, o ptácích nikoli.

V hlavní roli přední mozek

Abychom byli přesní, je třeba říci, že ne všechny druhy ptáků dokázaly událost známou jako „vymírání na konci křídy“ skutečně přežít. Nové výzkumy naznačují, že přežily ty druhy ptáků, které měly větší mozek, konkrétně přední část mozku. Ačkoli není jasné, jak přesně větší přední mozky pomohly ptákům přežít, protože přední mozek je zodpovědný za mnoho procesů, pravděpodobně to mělo co do činění s jejich schopností přizpůsobit se rychle se měnícímu prostředí. Ptáci s většími předními mozky mohli pravděpodobně dostatečně rychle pozměnit své chování tak, jak se měnilo jejich prostředí. Tento nový vědecký názor byl poprvé publikován teprve letos v časopise Science Advances.

Nález fosilie, která znamenala průlom

Až do nedávna bylo velkým problémem to, že vzhledem ke skutečnosti, že ptačí kosti jsou křehké a jen málokdy dobře fosilizují, vědci si jen zřídka mohli prohlédnout vnitřní část lebky dávných ptáků. Před několika málo lety byla ale v Kansasu v horninovém útvaru z doby před 87 až 82 miliony let nalezena trojrozměrná fosilie Ichthyornise, dávného zubatého ptáka, který žil v období křídy a nepřežil velké vymírání. Tato fosilie měla zachovanou většinu kostí, které tvořily lebku. K jejímu zkoumání byla použita rentgenová počítačová tomografie a s její pomocí byla digitálně rekonstruována i struktura mozku Ichthyornise.

Mozek Ichthyornise se podobal mozku dinosaurů

Analýza tvaru mozku odhalila, že dávní ptáci jako Ichthyornis měli „staromódní mozek“, tedy mozek, který se podobal spíše mozkům dinosaurů než dnešních ptáků. Dnešní ptáci totiž mají mnohem větší přední mozek v poměru ke zbytku mozku. Přední mozky dnešních ptáků jsou mnohem větší než přední mozky dávných ptáků a dinosaurů, kteří žili těsně před masovým vymíráním na konci křídy.

Vzhledem k tomu, že Ichthyornis, jinak velmi blízký příbuzný dnešních ptáků, ještě neměl velký přední mozek, vyhynul. Jiné druhy ptáků, které ho již měly, přežily. Měly totiž evoluční výhodu. To pomáhá vysvětlit, proč se podařilo přežít pouze některým ptákům, a ne jiným druhům ptáků či dinosaurů.

Perlička na závěr

Zkoumání fosilie Ichthyornise ale přineslo ještě jeden důležitý poznatek. Ukázalo se totiž, že jeho mozek obsahovat hyperpallium. Tato struktura je považována za centrum pro zpracování smyslů, které hraje důležitou roli při letu. Dříve bylo známé pouze u ptáků, kteří žili po vymírání na konci křídy. Objev stejné struktury u druhohorního ptáka, tedy ptáka z období dinosaurů, ukazuje, že mozky dávných ptáků byly pravděpodobně složitější, než se dosud předpokládalo.

Zdroj: insidescience.org, science.org

Autor: Martina Šťastná
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
zavřít reklamu