Mezi nejstarší a nejrozšířenější pověry na světě patří ta, že černá kočka nosí smůlu. Ostatně někteří z nás často dokonce mění směr chůze, když vidí, že by jim černá kočka mohla přejít přes cestu. Tmavě zbarvené kočkovité šelmy se také staly součástí moderních halloweenských symbolů a získaly nezaslouženou pověst strašidel. Ale jak a kde vzniklo spojení černých koček se smůlou?
Původ pověr o černých kočkách
Spojení mezi lidmi a kočkami lze vysledovat už u nejstarších světových civilizací, především ve starém Egyptě, kde byly kočky považovány za božské symboly. Kočky se objevily také v řecké mytologii, konkrétně Hekaté, bohyně magie, kouzel, měsíce a čarodějnictví, měla údajně kočku jako „domácího mazlíčka“. Písemné záznamy spojují černé kočky s okultismem již ve 13. století, kdy papež Řehoř IX. vydal 13. června 1233 oficiální církevní dokument nazvaný Vox in Rama. V něm byly černé kočky prohlášeny za vtělení Satana. Tento dekret rovněž znamenal začátek inkvizice a církví posvěcených honů na kacíře a čarodějnice.
Kočky a čarodějnice = hrozba pro křesťanskou církev
Kromě toho, že byly kočky v počátcích spojovány se Satanem, byly ve středověké Evropě neodmyslitelně spjaty také s čarodějnicemi. Ačkoli raně křesťanská církev v Evropě s čarodějnicemi koexistovala, jakmile získala moc, považovala čarodějnice za svou přímou konkurenci při získávání srdcí a myslí lidí. Tehdy začala církev čarodějnice ve velkém pronásledovat, mučit a zabíjet.
Čarodějnice ctily svět přírody, měly hlubokou úctu k rostlinám a zvířatům. Náklonnost mezi člověkem a zvířetem proto začala být považována za ďábelskou a každá starší žena s kočkami začala být podezřelou. V určitém okamžiku se spojení čarodějnic s kočkami zúžilo pouze na černé kočky, možná proto, že černé kočky nejsou v noci vidět. Později se rozšířila též představa, že čarodějnice se mohou v černé kočky dokonce proměňovat.
Obvinění, které se lidstvu vymstilo
Spojení s čarodějnictvím nebylo jediným důvodem, proč byly kočky ve středověku zabíjeny. Někteří lidé je obviňovali i z šíření moru. Je proto ironií osudu, že zabíjení koček vlastně paradoxně šíření moru napomohlo. Díky sníženému počtu koček, které tak nemohly „kontrolovat“ populaci hlodavců, se nemoc rychleji šířila.
Černá kočka přes cestu
Vzhledem k tomu, že se ve středověké Evropě věřilo, že ďábel a čarodějnice na sebe mohou brát podobu černých koček, dává smysl, že se s těmito zvířaty lidé nechtěli pro jistotu potkat. Černá kočka, která vám zkřížila cestu, mohla totiž být klidně čarodějnice nebo převlečený ďábel. A po tom, aby mu cestu zkřížila tato stvoření, nikdo z nás netouží.
Zdroj: thefactsite.com, ovrs.com
