Rakouský arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský (1529 – 1595) si mne ruce. Právě do své sbírky kuriozit získal olejomalbu, která se mezi jeho obrazy bude vyjímat a služebnictvo bude jistě děsit. Jedná se o portrét muže s vyvaleným zakrváceným levým okem a hlavně s hlavou probodnutou skrz na skrz dřevcem. Z pravého mužova oka čouhá tyč, jejíž druhý konec vychází z jeho týla.
Čí je to portrét a jak přišel ke svému zranění?
Neznámý německý malíř namaloval portrét vážně zraněného muže někdy okolo roku 1550 na plátno o velikosti 39 x 31 cm. V levém horním rohu nám nechal indicie k jeho identifikaci. Nápis „BAXI VNG: NOB:“ poukazuje na jistého maďarského šlechtice Gregora Baciho/Baxiho, resp. Gergela Paksyho. Podle jedné teorie utrpěl vyobrazené zranění během turnaje, podle druhé si jej odnesl z bitvy s Turky.
Stejný výjev zachycuje i novější měděná rytina. Dílo z konce 16. století se liší v několika drobnostech a pak zejména v tom, že vyobrazeného muže proťalo kopí, nikoliv dřevec.
Mohl něco takového přežít?
Obě tyto podobizny se v současné době nacházejí na zámku Ambras v Innsbrucku, kde budí velký zájem (u citlivějších jedinců i nevolnost). Obraz spatřilo samozřejmě i mnoho lékařů, takže vznikaly dohady o tom, zda je možné takové zranění vůbec přežít. O muži se totiž dochovaly zprávy, podle nichž žil ještě rok po úrazu.
Nedávno provedené lékařské bádání potvrdilo, že to opravdu možné je. Odborníci z Innsbrucku vytvořili 3D model hlavy proražené stejným způsobem a došli k závěru, že dřevěná tyč při průchodu tkání šla cestou nejmenšího odporu. Prošla mezi mozkem, který posunula, a lebkou, přičemž nepoškodila nic životně důležitého (zejména mozkové pleny – meningy).
Vyboulené oko jako důsledek píštěle
Pokud na chvíli pomineme pravé oko proražené dřevcem, nemůžeme si na potrértu nevšimnout výrazně vybouleného levého oka podlitého krví. Takto se může projevit píštěl (fistula) – abnormální kanálkovité spojení např. mezi orgány. V případě vyobrazeného muže se zřejmě jedná o propojení mezi krční tepnou a žílami v zadní části oka tedy karotid-kavernózní píštěl. V oku při průtoku krve vzniká tlak, který může způsobit krvácení i omezit hybnost oka.
Čtěte také: Jak si Vincent van Gogh uříznul ucho? Služebná v nevěstinci dostala opravdu neobvyklý balíček.
Největší problém z hlediska přežití představovala pro Gregora Baciho hrozící infekce. Barvy, kterými byly dřevce běžně malovány, obsahovaly často olovo a další toxické látky, které hubily bakterie. Podle neurochirurga Wilheima Eisnera právě to mohlo prodloužit muži život i o rok. Nakonec však bakterie zvítězily a rozvinutá infekce muže zabila.
Ač je nepochybně fascinující, že někdo podobné zranění v 16. století přežil, nesmíme zapomínat na to, že se nepochybně jednalo o velmi bolestivý úraz. Jediné ošetření spočívalo v odřezání konců dřevěné tyče a bolest se v té době běžně zaháněla alkoholem.
