Na zemětřesení byli v Pompejích obyvatelé zvyklí. V roce 62 jejich město téměř zničilo. Netrvalo to dlouho a Pompeje se zaskvěly obnovené ještě ve větší kráse. Radovat se z hotového díla však jeho občané neměli příliš dlouho. Už v roce 79 je pohřbila erupce sopky Vesuv. Jak k ní došlo?
Římské obchodní centrum
Historie Pompejí sahá do 7. století př. n. l., kdy bylo na hřbetě vulkanické lávy založeno město. Už tehdy ho využívali jako přístav řečtí námořníci a mořeplavci. Později se Pompeje dostaly pod římský vliv a staly se důležitým obchodním místem. Svůj největší rozmach zažily v 1. století našeho letopočtu. Byl zde dokonce na tehdejší dobu moderní vodovod, vodárenská věž s olověnými trubkami, jež vedly k veřejným kašnám. Bohužel zemětřesení, které město zasáhlo v roce 62, ho ze šedesáti procent zničilo. Jeho obyvatelé ale neváhali a Pompeje si zčásti obnovili.
Varovné signály, které nikoho nevarovaly
O Vesuvu si občané v Pompejích mysleli, že jim už ublížit nemůže, protože je vyhaslý. I proto varovným signálům, jež sopka vysílala, nevěnovali žádnou pozornost. Co na tom, že najednou vyschly všechny studny ve městě. O to větší bylo překvapení jejich a okolního světa, když Vesuv začal řádit a chrlit oblaka dýmu. Stalo se tak 24. srpna roku 79.
Nepřehlédněte: Pozor na psa – v Pompejích se našly mozaiky hlídacích psů i tělo jednoho z nich.
Vulkanická erupce, jež trvala celé tři dny, zasypala celé město a jeho obyvatele přesně v pravé poledne. Na Pompeje začaly dopadat rozžhavené kameny, co zničily budovy. Obyvatelstvo (v době výbuchu sopky zde žilo na 20 tisíc lidí) usmrtil mrak z přehřátých plynů a popela. Město bylo pokryto vrstvou sahající do výše šesti metrů.
Celých šestnáct století byly Pompeje nadobro schovány před okolním světem. Znovuobjeveny byly až v roce 1748 a postupně byly z vrstvy popela vykopány. Dnes jsou vzácnou ukázkou běžného života Římanů v 1. století našeho letopočtu.
Zdroje: Wikipedia, Česká televize | foto: Wikimedia, CC
