V dnešní době můžete díky transsibiřské magistrále urazit trasu z Moskvy do Vladivostoku za pouhý týden. Už car Alexandr III. si pohrával s myšlenkou na její postavení. V té době ovšem ještě bylo mnoho starostí s logistickými nedostatky a tak se zahájení této velkolepé stavby značně protáhlo. Dokončená byla až v roce 1916 a od té doby prošla proměnou.
Zahájení provozu
Postavit něco tak obrovského, aby to ještě k tomu dokonale klapalo, nebyl snadný úkol. I proto se stavělo postupně a práce probíhaly na několika úsecích najednou. Na sedmi úsecích pracovalo dohromady přes 62 000 dělníků. Z převážné většiny šlo o vězně, takže takové pracovní síly bylo v té době mnoho a o dělníky nebyla nouze. Se zahájením provozu se nečekalo na to, až se celá trasa kompletně dokončí. Už 13 let před tím než bylo dílo hotové celé, se po transsibiřské magistrále proháněly první vlaky.
Jak vypadala jízda kdysi
Úplně první vlaky, které Transsibiřskou magistrálu projížděly, jezdily rychlostí jen asi 30 kilometrů v hodině. Z Moskvy do Vladivostoku se tenkrát tedy cestovalo měsíc, zatímco dnes by vám k tomu stačil pouhý týden. Dříve totiž bylo nutné cestou přes Bajkal využít trajekt, dnes jsou přes tyto břehy postavené viadukty a mosty. Cesta se tedy nezdržuje přestupy a může plynout rychleji. Nehledě na to, že dnešní vlaky jezdí také mnohem rychleji.
A jak vypadá dnes
Dnes je Transsibiřská magistrála vyhledávaná turisty, které lákají také zajímavá místa, které po cestě mohou potkat. Nejvíce zaujme jistě Kreml nebo Jekatěrinburg. Cestovat se dá obyčejně ale první třídou. Ta vždy nabízí velký luxus, ovšem kdybyste viděli, jak se cestovalo první třídou ihned po slavnostním otevření železnice, asi byste nevycházeli z údivu. Kdo si mohl připlatit, v první třídě našel ve vagónech tělocvičnu, knihovnu ale i mramorovou luxusní koupelnu. V jídelních vozech se podával kaviár a šampaňské teklo proudem. Rusové jsou a byli na tuto svou velkolepou železnici moc pyšní a tak se od začátku snaží, aby si cestující, kteří se po ní vydají napříč Ruskem, užili jen to nejlepší. Koneckonců kaviár a šampaňské v první třídě si užijete i dnes co hrdlo ráčí.
Rusko dnes můžete díky Transsibiřské magistrále poznat z úplně jiného úhlu. Není divu, že jsou na ni Rusové tak hrdí.
