Příroda nás nikdy nepřestane udivovat a někdy se ukáže, že právě ta nejobyčejnější nebo zdánlivě bezvýznamná zvířata jsou plná nečekaných a těžko uvěřitelných schopností. To je i případ suchozemských a vodních plžů. Plži si v průběhu evoluce vyvinuli mnoho schopností a projevů, aby se lépe přizpůsobili svému prostředí i predátorům.
Indikátory znečištění
Věděli jste, že v oblastech, kde je znečištěná půda, lze studiem plžů určit přítomnost a množství těžkých kovů? Vědci totiž studují obsah těžkých kovů a dalších toxinů, které se nacházejí v trávicím systému a slinných žlázách plžů.
Ještě neobvyklejší je pravděpodobně zjištění, že od roku 2011 používá společnost Vodokanal, která se zabývá čištěním odpadních vod v Petrohradě, ve své čistírně odpadních vod šest plžů z čeledi Achatina fulica. Tři tito afričtí plži, kteří jsou vybaveni optickými vlákny pro sledování srdečního tepu a pohybové aktivity, dýchají vzduch a výpary z čistírny. Tři další, vybaveni stejným zařízením, dýchají pro srovnání vzduch bez výparů z čistírny.
Nebezpeční plži
Některé druhy plžů jsou přenašeči parazitů, kteří mohou napadnout i člověka. Mezi dva nejznámější patří Biomphalaria glabrata, karibský sladkovodní plž, který přechovává parazita Schistosoma mansoni, a je tak přenašečem schistosomózy.
Dalším případem jsou volně žijící plži Achatina fulica, kteří jsou často přenašeči hlístice Angiostrongylus cantonensis, škrkavky zodpovědné za eosinofilní meningitidu u lidí.
Důležitost správného stočení ulity
Hlemýždi mohou být dextrální, tedy s pravotočivou ulitou, nebo sinistrální, tedy s levotočivou ulitou. Tato vlastnost je genetická, takže některé druhy přirozeně vykazují pravé nebo levé stočení, například u nás běžný hlemýžď zahradní má ulitu vždy pravotočivou.
Někdy však spontánní mutace způsobí, že se ulita stočí na druhou stranu. Dodejme ale, že tato mutace je extrémně vzácná, řádově asi jeden jedinec z 20 000.
Tento stav může na jednu stranu těmto „zmutovaným“ jedincům přinášet výhody, když stojí tváří v tvář predátorům, ale na druhou stranu může být nevýhodou při rozmnožování. Jejich orgány jsou totiž také obrácené, a tak se nemohou rozmnožovat se svými soukmenovci.
Plž jako ohrožený druh
Při pohledu na množství hlemýžďů „decimujících“ vaši zahradu vám to pravděpodobně nepřijde, ale mnoho druhů plžů, zejména těch s malým geografickým areálem, je ohroženo vyhynutím.
Dramatický úbytek těchto druhů je způsoben především ničením jejich přirozených stanovišť a pesticidy. Vliv má také znečištění a úmyslné či neúmyslné zavlečení predátorů a konkurenčních druhů.
Hlemýžď jako domácí mazlíček
Některé druhy suchozemských i vodních plžů jsou stále oblíbenější jako domácí mazlíčci. Důvodů je mnoho. Šneci jsou nenároční na údržbu, nemusí se venčit, jsou klidní, tišší, nezapáchají a nekoušou. Nejčastěji pořizovanými domácími mazlíčky jsou šneci afričtí neboli oblovky.
Šneci v kosmetice
Nad některými módními kosmetickými procedurami jde často rozum stát, a to jste možná ještě neslyšeli o „šnečí masáži“ neboli ošetření pleti hlemýždím slizem.
Sliz je bohatý na alantoin, kolagen a další látky, které jsou údajně prospěšné pro pleť, zejména v boji proti projevům stárnutí. Některé kosmetické salony tak nabízejí „naslinění“ pokožky živými šneky.
Plži a věda
Hlemýždi mají primitivní mozek tvořený shlukem ganglií. Ty ale studuje mnoho vědců po celém světě. Výzkumníci ze Sussexu publikovali v časopise Nature Communications studii, která ukázala, že pouze dva neurony umožňují suchozemskému plži učinit rozhodnutí, a rozhodli se tento jev modelovat pro použití v robotice.
Z hodin matematiky si možná matně vzpomínáte na Theodorovu nebo též Pythagorovu spirálu, která vzniká rotací trojúhelníků kolem počátku soustavy souřadnic, přičemž sousední trojúhelníky mají vždy společnou právě jednu stranu. Tato spirála dokazuje, že všechny odmocniny celých čísel od 3 do 17 jsou iracionální.
Ve 13. století Leonardo Fibonacci studoval posloupnost přirozených čísel, v níž je každý člen součtem dvou členů, které mu předcházejí. Prvními členy Fibonacciho posloupnosti jsou: 0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34 atd. Graficky se výsledné křivky přibližují tak zvané „zlaté spirále“, kterou v přírodě nacházíme v ulitách hlemýžďů.
Znáte největšího plže na světě?
Největší plž na světě, kterého najdete v Guinnessově knize rekordů, je Gee Geronimo. Tento obří africký plž, jehož vědecký název zní Achatina fulica, byl nalezen v červnu 1976 v Sierra Leoně. Při maximálním „natažení“ měřil 39,3 cm a vážil 900 gramů. Samotná ulita měřila 27,3 cm, plž byl tak mnohem větší a těžší než ostatní příslušníci stejného druhu, kteří v průměru měří mezi 10 a 20 cm.
Zdroj: snail-world.com, a-z-animals.com, facts.net, nature.com
