Toxická maskulinita je o souboru vír a negativního sociálního chování, které jsou v souladu s „idealizovanými“ mužskými normami. Sociologové vytvořili tento termín jako způsob pro vyjádření nižší formy mužství.
V tomto konceptu jsou „skuteční muži“ často popisováni jako asertivní, odvážní a schopni konkurenčního boje. Považují se za dominantní ve společnosti, zatímco určují podřízené role ostatním, zejména ženám.
O mužích si můžete přečíst řadu literatury, ale o životě, kde je dána maskulinita, např. ve vztahu syn/otec, je zrovna nedostatek. Probíhají studie, ale mají jeden podstatný háček. Nesledují vliv otců na syny do dospělosti, tudíž chybí dlouhodobý horizont, který by něco specifikoval.
Průzkum nepřinesl jasné výsledky
Přesto existuje jedna studie, která zkoumala 188 mužů ve věku 18 až 62 let. Třídílný průzkum měřil různé aspekty životních zkušeností a přesvědčení daných jednotlivců.
Jedna část se dotazovala na kvalitu sociálních vztahů, hlavně na vztahy s rodinou a přáteli. Další se zaměřovala na nepříznivá dětská traumata – různé dysfunkce a zneužívání v domácnosti. Zbývající úloha průzkumu spočívala v pokusu měření hegemonických mužských norem zúčastněných osob.
Ti hodnotili úroveň souhlasu nebo nesouhlasu s výroky typu: „playboy“, ale také ideologii, soběstačnost, emoční kontrolu, vítězství, násilí, riskování a moc nad ženami.
Při analýze výsledků nezjistili vědci žádnou souvislost mezi vztahem syna k otci a jeho dodržováním mužských norem. Vztah matky a syna a nepříjemné dětské zkušenosti také nedokázaly předpovědět víru člověka v maskulinitu.
Jedno je však jisté – kvalita vztahů člověka s přáteli, má jednoznačný vliv. Se stoupající toxickou maskulinitou, klesá počet a hodnota přátelství.
Co brání mužům mít dostatek přátel?
Je to hlavně o nedostatku ochoty projevovat emoce. To jsou typické rysy, které snižují vytváření silných vztahů. Tímto způsobem se hegemonní maskulinita, může stát formou sebepoškozování, protože muži, kteří se drží těchto ideálů, se dost často odcizují od jiných lidí.
Pokud vás vychovala babička nebo teta v tomto případě nehraje roli. Zatímco vztah otce a syna je pro vývoj dítěte nepopiratelně důležitý. Špatný vztah s ním nebo vůbec žádný vztah ho nenastavuje na konkrétní cestu, kterou se vydat.
Zdroj: livescience.com, federation.edu.au
