Jak tenká je hranice mezi kýčem a uměním? Takovou otázku si možná klade řada výtvarných kritiků při své práci. Jejich schopnost odborně posoudit moderní umění (tedy něco na způsob sem tam čára) se stala předmětem testu, do kterého se pustil švédský novinář Åke Axelsson. Proč si pro svůj experiment vybral šimpanze? A jak to dopadlo?
Mystifikace odborné kritiky
Moderní umění představuje poslední etapu ve vývoji umění. Jeho charakteristickou je zejména individualismus, subjektivismu, modernismus a experiment. Mezi moderní umělce řadíme například Pablo Picasso, Salvadora Dalího stejně jako Henri Matisse a celou řadu dalších výtvarníků.
Åke „Dacke“ Axelsson přišel se zajímavým nápadem. Mezi umělecká díla, představená na výstavě v galerii Christinae Göteborg v roce 1964, hodlal propašovat čtyři obrazy, jejichž autorem byl dosud neznámý malíř Pierre Brassau.
Na pokusu se domluvil s ředitelem galerie Yngve Funkegårdem, který byl do mystifikace zasvěcený. Oním neznámým umělcem totiž nebyl nikdo jiný než čtyřletý šimpanz Peter. Co tím hodlal autor této legrácky dosáhnout? Chtěl zjistit, jestli budou odborní kritici schopni rozeznat dílo, jež vyrobily lidské ruce, od díla lidoopa.
Když umělec tvoří, potřebuje banány
Šimpanz Peter byl uplacen zásobou banánů, jeho ošetřovatel dal před něho malířské plátno a olejové barvy se štětci a opice se pustila do díla. Zprvu ho sice více zajímaly banány, ale nakonec přece jen začal rozmazávat barvy na plátnech. Čtyři nejlepší obrazy pak Åke Axelsson vybral a nechal vystavit v galerii.
Výsledek testu byl zajímavý
Návštěvníci i kritici chodili okolo obrazů, odstupovali do větší dálky, aby mohli vychutnat atmosféru uměleckých děl. Přitom dumali, co chtěl malíř svou kreací vyjádřit. Na výstavě byla také díla umělců z Dánska, Anglie, Rakouska, Itálie nebo Švédska.
Nepřehlédněte: Poprava slonice Topsy elektrickým proudem – stala se experimentem Edisona a předmětem války proudů?
Obrazy neznámého francouzského malíře Pierra Brasssau kritiku zaujaly a švédský kritik Rolf Anderberg o obrazech řekl, že Pierre Brassau tvoří mocnými tahy s jasným rozmyslem, pevným odhodláním a zuřivým puntičkářstvím. Je to malíř, jenž maluje s jemností baletky.
Pouze jeden z kritiků se vyjádřil v tom smyslu, že to snad mohla namalovat jenom opice. Kupodivu trefil hřebíček na hlavičku a měl stoprocentní pravdu. Novinář Åke Axelsson nakonec odhalil pravdu o autorovi obrazů. Šimpanz Peter přesídlil ze švédské ZOO do Chester ZOO ve Velké Británii, kde pak žil až do konce svého života. Jeho díla našla dokonce kupce. Jeden z obrazů byl prodán za 90 USD soukromému sběrateli.
Jak je vidět, někdy i opice namaluje obraz tak dobře, že oslní odbornou kritiku.
