V polském Podleském vojvodství necelých 220 kilometrů od Varšavy se nachází osada Osowiec-Twierdza. Za první světové války byla dějištěm bitvy o zdejší pevnost, jež byla vybudována na sklonku 19. století. Ta vešla do dějin jako útok mrtvých mužů a my si povíme, proč tomu tak bylo.
Nedobytná pevnost
Ruská pevnost Osowiec byla vystavena v letech 1882 až 1892 s cílem chránit severozápadní hranici Ruského impéria po prohrané Krymské válce. Během Velké války Němci na pevnost zaútočili už od září 1914 a ruští obránci se dokázali přesile bránit celých 11 měsíců. O dobytí pevnosti se německá vojska pokusila celkem třikrát. Ostřelovali ji těžkým dělostřelectvem, avšak carská vojska se nevzdala, a vždy donutila vlastní dělostřeleckou palbou Němce k ústupu.
Dělostřelba chlorem
K finálnímu útoku došlo 6. srpna 1915, kdy německé vojsko na pevnost Osowiec zaútočilo granáty s jedovatým plynem – chlorem. Ten na organismus působí dusivě tím, že způsobí otok a spálení plic a zasažený jedinec se udusí. V domnění, že dobytí pevnosti bude již jen otázkou krátkého času, Němci opět zahájili ofenzívu. Předpokládali totiž, že většina osádky pevnosti zahynula. Rusové tehdy ještě nebyli vybaveni účinnými plynovými maskami, takže jejich ztráty na životech byly opravdu velké. Při útoku chlorem zahynulo na 2 000 carských vojáků.
Útok mrtvých mužů
Po chemickém útoku se k zeleným dýmem zahalené pevnosti Osowiec vydalo několik tisíc německých vojáků v plynových maskách, aby situaci v ní zkontrolovali. Svým vítězstvím si byli natolik jistí, že následující útok zbývajících přeživších ruských vojáků ve zdánlivě mrtvé pevnosti je velmi překvapil. Působilo to totiž na ně opravdu jako útok mrtvých mužů.
Rusové byli od útoku chlorem popálení s pokožkou se zeleným nádechem, jejich uniformy byly zaprášené a pokryté krví, ústa měli zavázaná zkrvavenými obvazy – před Němci se objevil obraz jako z hororu. Není divu, že se po takovém zážitku dali na překotný ústup. Pevnost Osowiec odolala.
Nepřehlédněte: Nejúspěšnější kapitán všech dob Lothar von Arnauld de la Perière potopil během první světové války 194 lodí.
Po tomto útoku se ale ruská vojska z pevnosti nakonec stáhla, protože její obrana ztratila na významu po německém průlomu fronty v Haliči.
