Čtyřletý Herbert Graf se v roce 1907 stal svědkem kolapsu koně, který táhl těžký vůz. Pro chlapce to byl silně traumatizující zážitek a následně si vypěstoval strach z koní. Herbertův otec si navíc všiml, že se u něj objevily i další zvláštní úzkosti a chování. Herbert se cítil nesvůj bez přítomnosti matky a byl silně fixován na mužské genitálie, zejména na ty koňské. Herbert, známý také jako „Malý Hans“, byl předmětem případové studie slavného psychoanalytika Sigmunda Freuda, která podpořila jeho teorii Oidipovského komplexu.
Název není zcela výstižný
Když chlapcův otec popsal synovy symptomy, Freud interpretoval Herberta jako příklad dítěte, které tento jev zažívá. Freud tvrdil, že všechny Herbertovy úzkosti pramenily z jeho základního nepřátelství vůči otci a potlačované náklonnosti k matce. Herbertova fobie z koní podle Freuda představovala variantu kastrační úzkosti – strach, že ho kůň, podobný jeho otci, potrestá za touhu po matce tím, že ho vykastruje. Název Oidipovský komplex souvisí s antickou tragédií Král Oidipus. V ní Oidipus zabije svého otce a vezme si za manželku svou matku, aniž by ale tušil, že jde o jeho vlastní rodiče. Název je tak trochu zavádějící, neboť Oidipus nevěděl, že má vztah s matkou, ve Freudových teoriích tomu tak ale je.
Láska k matce a nenávist k otci
Freud vycházel z předpokladu, že všichni chlapci pociťují lásku ke své matce. Tato láska zároveň způsobí nenávist k otci, který je považován za soka. Na jednu stranu chlapci otce obdivují, ale na stranu druhou se s ním nechtějí dělit o matčinu přízeň. Zároveň si ale děti uvědomují, že to, co cítí, není společensky přijatelné, a vše vytěsňují do nevědomí. Toto potlačování a strach z případného trestu muže vyvolat podvědomou kastrační úzkost. Všechny tyto obavy nakonec vedou k tomu, že chlapci své sexuální touhy po matce potlačí a ztotožní se s otcem jako sociálním vzorem.
Kontroverzní Freud
Sigmund Freud byl vždy kontroverzní osobností. Oidipovský komplex, který předpokládá, že každý člověk má od dětství hluboce potlačované incestní pudy ke svým rodičům, nebyla ve své době samozřejmě kontroverzní o nic méně. Ačkoli je Freud obecně vnímán jako historicky významná osobnost, která měla ve svém oboru mimořádný vliv, ne všechny jeho myšlenky jsou dnes považovány za zcela správné a pravdivé. Freudovi kritici upozorňují, že navzdory případu Malého Hanse existuje jen velmi málo empirických důkazů, které by potvrzovaly platnost této teorie.
Průkazných důkazů je málo
Moderní vývoj v oblasti genderových a sexuálních studií totiž mnoha závěrům freudovské psychoanalýzy oponuje. Freud například předpokládal, že neúplné vyřešení Oidipova komplexu může vést k homosexualitě, způsobené případnou identifikací dítěte s rodičem opačného pohlaví namísto rodiče stejného pohlaví. Další přetrvávající kritikou Oidipovského komplexu je jeho převážně mužské téma, přičemž Freudova původní teorie se zaměřuje téměř výhradně na sexuální vývoj chlapců. Když Freud hovořil o ženské perspektivě v Oidipově komplexu, měl tendenci ji formulovat v mužských termínech. Popisuje například, že dívky trpí závistí penisu, domnělým uvědoměním, že penis nemají, což vyvolává mnoho úzkostí, které podle Freuda pramení z toho, když si dívky uvědomí, že nejsou muži jako jejich otcové.
Dnešní psychologové se přiklánějí k tomu, že určitá náklonnost chlapců k matkám ve věku 3-6 let je zcela přirozená. Problém může nastat, pokud tato náklonnost v intenzivní podobě přetrvá až do dospělosti. Pro náklonnost dcer k otci se někdy používá analogický pojem Elektřin komplex, který zavedl Carl Gustav Jung.
Zdroj: simplypsychology.org, britannica.com
