Život Američanky Nellie Bly je na svou dobu opravdu pozoruhodný. V první řadě stojí za zrodem vyšetřovací žurnalistiky. Upozorní na šílené podmínky v jednom zařízení, kam se nechá dobrovolně zavřít. Pracuje také jako průmyslnice, vynalézá, účastní se charitativních aktivit a také chvíli drží rekord v nejrychlejší cestě kolem světa.
K novinařině se dostane díky kritickému komentáři
Narodila se jako Elizabeth Jane Cochran v květnu roku 1864 do velké rodiny, se kterou se ve svých 15 letech přestěhuje do Pittsburghu. Krátce nato vychází v místním plátku Pittsburgh Dispatch sloupek, podle nějž mají dívky pouze udržovat dům a rodit děti. Článek Elizabeth rozzuří doběla. Ihned bere do ruky pero a sepisuje vášnivou reakci.
Redaktor George Madden je z toho nadšen a nabídne jí příležitost u nich pracovat. Elizabeth ihned napíše o tom, jak rozvody ovlivňují ženy (sama zažila soudní mašinérií rozvodu svých rodičů). V článku se zasazuje i o reformu příslušných zákonů.
Chce udělat něco, co do té doby žádná dívka neudělala
Od té doby ji veřejnost zná jako Nellie Bly. Pseudonym si vybrala podle tehdy velmi oblíbené písně Nelly Bly od Stephena Fostera.
Jako novinářka zpracovává různá témata a zaměří se i na podmínky žen pracujících v různých továrnách. To, co svými šetřeními na místě zjišťuje a následně publikuje, se ale nelíbí majitelům továren. Když do redakce dorazí několikátá stížnost, vedení jí přikáže psát o běžných dámských tématech.
Nellie to odmítá a vydává se raději do Mexika, kde pracuje jako zahraniční korespondent. Mapuje život a zvyky Mexičanů a zapojí se i do protestu proti uvěznění místního novináře, který kritizoval mexickou vládu. Tím se však dostává na velmi tenký led. Úřady hrozí zatčením i jí a ona musí ze země pryč. Svou kritiku si ale ani tentokrát nenechá pro sebe a doma ji vydá, stejně jako knihu svých poznatků z Mexika.
Psychiatrie na vlastní kůži
Nellie Bly opouští Pittsburgh Dispatch v roce 1887 a vydává se do New Yorku. V právě v té době podstoupí velmi nepříjemný „experiment“. Nechá se jako pacient zavřít na oddělení v Blackwell‘s Island, aby vynesla důkazy o příšerném zacházení s nemocnými.
Musí ale přesvědčit odborníky, že je sama šílená. Způsobí tedy rozruch v jednom azylovém domě pro ženy, kde na ni následně zavolají policii. Vyšetří ji i lékař a shledá ji jako ideálního adepta právě na Blackwell‘s Island.
Nellie se tak stává svědkem žalostných podmínek v podobě týrání, špatného stravování a zimy. Deset dnů shrne v knižní podobě, kterou příhodně nazve Mad-House (Blázinec). Humbuk, který vytvoří, vede k potřebným změnám a přinese jí slávu.
Cesta kolem světa za 72 dní
Ani potom nevydrží chvíli na místě. V listopadu 1889 se vydá na cestu kolem světa po vzoru románu Julese Verna – Cesta kolem světa za osmdesát dní (1873). Sbalí si jen kabát, spodní prádlo, toaletní potřeby a peníze.
Čtěte také: Portrét muže s hlavou proraženou dřevcem, Gregor Baci po tomto zranění žil ještě rok.
Cestu dlouhou přes 40 tisíc kilometrů začíná na parníku a čtenáři odhadují, za jak dlouho se vrátí. Její trasa vede přes Anglii, Francii, Suezský průplav, Cejlon, Singapur a Japonsko. Zpět do New Yorku dorazí 25. ledna 1890 a pár měsíců drží světový rekord v nejrychlejší cestě kolem světa.
Věkový rozdíl mezi ní a manželem činí 42 let
Život Nellie Bly je zajímavý i poté. Stojí za několika patentovanými vynálezy, pracuje v průmyslu, bojuje za volební právo žen, angažuje se v právech dětí. Ve svých 31 letech se provdá za milionáře Roberta Seamana, který je o 42 let starší, a vede jeho společnost na výrobu kovových nádob. Po Seamanově smrti v roce 1904 se jí ale firma rozpadá pod rukama, až dojde k bankrotu. Nellie svého muže následuje v roce 1922, kdy umírá na zápal plic.
