Píše se rok 1941. V Evropě zuří válka a německá bitevní loď Bismarck se vydává na svou první plavbu do širých vod Atlantiku. Na její palubě slouží více než 2000 mužů a nikdo netuší, že většinu z nich brzy čeká smrt. K posádce patří i černobílý kocour, který zanedlouho spotřebuje jeden ze svých devíti životů. A krátce nato i další dva.
Kocour plul na kusu dřeva
Chlouba Němců pojmenovaná po říšském kancléři patří ve své době mezi největší a nejmocnější bitevní lodě světa. Dne 18. května roku 1941 vyplouvá na svou první plavbu pod krycím označením Rheinübung (Cvičení na Rýnu). Jejím cílem je proniknout do Atlantiku a narušit zásobovací trasy Britů. Brzy potápí britský bitevní křižník HMS Hood. Spojenci však nenechají posádku Bismarcku dlouho čekat na odvetu a pustí se do pronásledování.
První plavba Bismarcku se stává i jeho poslední. Německá loď se potápí a z 2092 mužů na palubě přežije pouhých 115. Posádka britského torpédoborce HMS Cossack však po pár hodinách náhodou naráží na jednoho nečekaného přeživšího – černobílého kocoura plujícího na kusu dřeva.
Dostal jméno Sam
Posádka Cossacku přirozeně nezná kocourovo jméno a začne mu říkat Sam nebo také Oscar (či Oskar) podle mezinárodně uznávaného signálu „O“ značícího muže přes palubu. V hláskovací abecedě se pod tímto písmenem nachází právě Oscar.
Do října 1941 se s nimi Sam účastní plaveb ve Středozemí, jenže pak přichází torpédování německou ponorkou U-563. O život přichází 159 mužů. Cossack se právě nachází na cestě z Gibraltaru do Británie. Poškozenou loď se neúspěšně snaží dovléct zpět k Gibraltaru torpédoborec HMS Legion, na nějž přeživší posádka přestoupila.
HMS Cossack se nakonec potápí, kocour ale přežil další útok. V tu chvíli už se mu říká Nepotopitelný Sam a jeho dalším útočištěm se stává letadlová loď HMS Ark Royal.
Velmi rozhněvaný Sam
Tak se kocour dostane na loď, která o pár měsíců dříve značně přispěla k potopení Bismarcku, ale ani tady ho nečekají klidné časy. Již v polovině listopadu 1941 zaútočí na Ark Roayal ponorka U-81. Skrze poškození torpédy se do lodi dostává velké množství vody. Pokus o odvlečení selhává a loď se potápí nedaleko Gibraltaru. Ztráty na životech jsou tentokrát naštěstí minimální.
Sama opět najdou, jak pluje na kusu dřeva. Dochovala se informace, že sice nebyl zraněný, ale zato byl velmi rozhněvaný. Tím Samova námořní služba končí. Královské námořnictvo kocourovi najde domov u guvernéra Gibraltaru a následně v Belfastu. Sam se dožije 15 let a umírá v roce 1955.
Čtěte také: První a poslední plavba ponorky U-234.
Kočky na palubě nebyly ničím výjimečným
Nutno ještě poznamenat, že kočky na palubách lodí nepředstavovaly nic zvláštního. Námořníkům měly nosit štěstí a dobré počasí už od dob starověkého Egypta. Zejména se však staraly o likvidaci škůdců a z jejich chování se dala vyčíst blížící se bouře.
