Němci chtěli v roce 1938 i Moravskou Chrastovou a Čechoslováci ji ubránili, jejich snaha však přišla vniveč

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Mnichovská smlouva je podepsána, Němci boří pohraniční sloupy a obsazují značnou část našeho území. Čeští obyvatelé se musejí odstěhovat, němečtí sousedé, teď už bývalí, je ženou pryč, často za použití nemalého násilí. Po našincích střílejí i příslušníci sudetoněmeckého Freikorpsu. Na pár místech vypukne menší odpor, ale to nic nemění na tom, že chtě nechtě musíme Hitlerovi odevzdat Sudety potupně bez boje. Moravské Chrastové se zábor Němci týkat neměl, žije jich tu menšina a ani Sudetoněmecká strana nemá pořádnou podporu. Jenže Sudeťáci ji chtějí, resp. chtějí být také připojeni k Říši a dělají pro to všechno. Na konci října tak obec napadnou henleinovci.

Do obce vtrhlo 500 ordnerů

Moravská Chrastová se nachází přibližně 15 km jižně od Svitav, tedy ve vnitrozemí na samém jižním okraji Pardubického kraje a dnes je součástí obce Brněnec. V říjnu roku 1938 se však ze dne na den ocitla na hranicích, tak velký kus země si zde Němci přivlastnili. V té době tu žilo 800 Čechů a 500 Němců, takže podle podmínek Mnichovské dohody se na ni zábor pohraničí vůbec neměl vztahovat.

Místní přívrženci Sudetoněmecké strany (SdP) se s tím ale nehodlali smířit a rozhodli se Moravskou Chrastovou připojit k Říši násilím. Velkou podporu měli také v Němcích v okolních obcích, které již pod Německo patřily. V noci z 30. na 31. října tak vyslali 500 ordnerů, aby se jí zmocnili.

Přesné informace o rozložení sil

Původně se k nim měli přidat i příslušníci SS ze Svitav, nakonec však vyrazili sami, a to ve třech skupinách. Měli informace o rozložení československých sil v obci, tedy 11. a 12. roty československé armády, finanční stráže, policie i jednotek SOS. Plán vyšel nejen pro podporu Němců přímo z obce, ale také proto, že se v místním Lidovém domě konala zábava. Většina československých vojáků byla zajata, ti zbývající z 11. roty se nacházeli v nedalekém Rozhraní, avšak v nedostatečném počtu.

Nepřehlédněte: „Nikdo mě tu třískat nebude,“ pravil převaděč Gavenda a se svázanýma rukama zmlátil dozorce židlí.

Ordneři na nic nečekali, zabavili nalezené zbraně a střelivo, vybudovali palebná postavení a začali připravovat přesun zajatců za demarkační čáru do Březové nad Svitavou. Další pak oslavovali vítězství u místního německého obyvatelstva, zejména ve mlýně Vincenze Schwaaba v Chrastové Lhotě.

Vyjednávání k ničemu nevedlo

Němci do Chrastové vtrhli ve čtvrt na tři v noci a již v celou se o jejich akci dozvěděl plukovník Karel Čejka, velitel 13. pluku ve 20 km vzdálených Boskovicích, a to díky četnickému štábnímu strážmistrovi Bedřichu Koubkovi, kterému se podařilo z Chrastové uniknout. Situace mu připravila nelehký úkol. Pokud chtějí ordnery vytlačit za demarkační čáru, musejí začít konat ještě v noci, nesmějí dopustit, aby se za světla zakopali. Roty jeho pluku však byly rozmístěny na mnoha místech a nestihl by je včas svolat a přesunout, navíc jich bylo na jejich pozicích potřeba. V úvahu zůstala jen rota doprovodných zbraní, které také ihned vyhlásil poplach. Na cestu vyrazili okolo páté hodiny ranní a přidala se k nim i četa 11. roty z Rozhraní a četnický pohotovostní oddíl.

Čtěte také: Kurt Gerstein a jeho zpráva z vyhlazovacího tábora, které nikdo nevěřil.

Čtyři příslušníci Schutzpolizei jim sice vyhrožovali letectvem a dělostřelectvem, ale Čejka dva zajal a další dva poslal vyjednávat. To k ničemu nevedlo a tak po sedmé hodině ranní došlo k prudkému boji jak u Schwaabova mlýna v Chrastové Lhotě, tak u Roučkovy továrny v Rozhraní. O necelé dvě hodiny později už se ale většina Moravské Chrastové nacházela v našem držení. U kostela se však bojovalo ještě značnou část dopoledne, ordneři však jeden po druhém ustupovali, až v obci žádný nezbyl. Čechoslováci pak s chutí zadupávali nacistické vlajky, které Němci stihli na místě rozvěsit.

Smutná dohra

Padlí a zranění zůstali na obou stranách, na té naší se jednalo o čtyři mrtvé a sedm zraněných vojáků a jednoho zabitého civilistu. Za demarkační čáru Němci odvlekli 32 vojáků a dalších 25 lidí.

Moravská Chrastová však nezůstala československá dlouho, o pár týdnů později již spadala do tzv. šestého a sedmého pásma záboru a 24. listopadu ji německá vojska obsadila bez boje.

Zdroje: Wikipedia, armyweb.cz, martinmarek.cz | foto: Wikimedia, CC

Autor: Veronika Rybenská
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
ZAVŘÍT