U nás sebevrahové skáčou v Praze z Nuselského mostu nebo v Českém Krumlově z Plášťového mostu na zámku, případně si vyberou některý z vlakových spojů a vrhnou se vstříc jisté smrti pod kola lokomotivy. V dalekém Japonsku se chodí zabít do lesa. Jeho jméno je Aokigahara a leží na severozápadním úpatí hory Fudži.
Les, kam se chodí zemřít
Aokigahara je vyhledávaným cílem nejen sebevrahů, ale také turistů, kteří chtějí vidět druhé nejoblíbenější místo, kde si lidé sahají na život. Tím prvním je Golden Gate v Kalifornii. Les sebevrahů má historickou spojitost s démony, kteří se vyskytují v japonské mytologii, takže se smrtí bylo místo spojováno už dávno. Kromě toho mu popularitu zajistil román Black Sea of Trees od spisovatele Seicho Matsumoto z roku 1960, v němž popisuje, jak lidé chodí na toto místo dobrovolně zemřít.
V lese sebevrahů se snadno ztratíte
Les se rozléhá na úrodné půdě, díky níž je bujný, a kořeny stromů se rozrůstají do zvláštních tvarů, jež mohou připomínat chapadla. Není tedy divu, že si vysloužil podle japonských spiritualistů zlověstnou pověst o vyzařování negativní energie. Některé legendy říkají, že kdo jednou to lesa Aokigahara vstoupí, už se z něho nedostane. To pochopitelně není tak úplně pravda, mnoho turistů, kteří les navštíví a vrátí se zpátky, jsou toho důkazem. Ale les je velmi hustý a špatně se v něm orientuje, což může způsobit, že se v něm člověk ztratí a zabloudí. Stromy jsou si velmi podobné – a je těžké si v nich vybrat nějaký orientační bod.
Nepřehlédněte: Novinářka Nellie Bly se pro reportáž nechala zavřít na psychiatrii a pak se vydala na cestu kolem světa.
Speciální jednotka dobrovolníků hledá mrtvá těla
V roce 2010 se v lese pokusilo o sebevraždu na 200 zoufalých lidí. Nejvíce sebevražd bývá v březnu, kdy se podávají daňová přiznání. Kvůli vysokému počtu úmrtí vlastní rukou úřady umístily ke vstupu do lesa tabule s nápisem, který lidi vyzývá k vyhledání odborné psychologické pomoci. Mrtvá těla totiž musí z lesa někdo odklízet.
Od roku 1970 každoročně les Aokigahara pročesává speciální jednotka a hledá těla sebevrahů. Dobrovolníci pak pomáhají také při jejich pohřbívání. Podle pověry musí jeden z dobrovolníků u mrtvého těla v noci držet stráž, aby duše mrtvého našla konečný klid a později nestrašila. K příjemným zážitkům to rozhodně patřit nemůže, když se často jedná o těla ve stavu značného rozkladu.
Chtěli byste se do tohoto lesa také podívat?
