Myši milují sýr, a z tohoto důvodu je tak sýr i skvělou návnadou do pastí. Také si to myslíte? Pak vás možná překvapí, že realita je poněkud odlišná. Myši sýr rády vůbec nemají, a dokonce se některým jeho druhům aktivně vyhýbají. Mají totiž velmi citlivý čich a některé druhy silně aromatických zrajících sýrů jsou pro ně až odpudivé.
Co jedí myši?
Je sice pravda, pokud mají myši velký hlad, sežerou v podstatě cokoli, ale většina druhů myší výrazně preferuje obiloviny, ovoce a sladké věci. Některé druhy sežerou dokonce i hmyz a další drobné živočichy. Tedy v podstatě rády jedí to, co byly zvyklé jíst ještě předtím, než člověk začal vyrábět sýr, tedy zhruba před 7 000 lety. Jak tedy vznikl mýtus, že myši mají rády sýr? To bohužel nikdo přesně neví, ale existuje už dlouho, dokonce se o něm zmiňuje i antický filozof Seneca.
Hladová myš a sýr
Jedna z teorií, která se ale nezakládá na žádných empirických důkazech, říká, že mýtus pravděpodobně souvisí s tím, že naši předci skladovali ve formě zásob především obilí, vysoce solené maso a sýry. Obilí a maso se běžně skladovalo tak, aby se do něj nedostali škůdci. Na druhou stranu sýr, který potřebuje „dýchat“, možná tak bezpečně skladován nebyl. Nějaká velmi hladová myš tak možná kousek sýra pozřela a zanechala na něm malé stopy po svých zubech, což lidi vedlo k domněnce, že myši sýr vyhledávají.
Myši a bůh Apollón
Další vysvětlení naznačují, že mýtus mohl vzniknout na základě nějaké legendy, protože myši se často objevovaly v různých starověkých mytologiích. Ve starověkém Řecku se pod oltáři v Apollónových chrámech často chovaly bílé myši. Sám Apollón byl často označován jako „Apollo Smintheus“, což znamená „Apollón myšák“. Není to ale proto, že by měl myši rád. Myši totiž stejně jako krysy přenášely mor a Apollón byl nejen bohem světla a léčitelství, ale také bohem moru. Jednomu z Apollónových dětí, Aristaiovi, se navíc ve starořecké mytologii připisuje, že naučil lidstvo vyrábět sýr. Možná tedy souvislost mezi myšmi a sýrem vyplynula z nějaké dílčí legendy nebo z vyobrazení Apollóna a Aristaia některým z umělců, kteří na obraze namalovali jak myši, tak sýr.
Co jste o myších a sýrech možná nevěděli?
- Navzdory své pověsti šiřitelů nemocí jsou myši překvapivě čistotná zvířata. Pravidelně se myjí, podobně jako kočky, a své domovy si organizují do specifických prostor pro ukládání potravy, chození na záchod či spaní.
- Předpokládá se, že myši se původně vyvinuly v Asii, odkud se postupně rozšířily do Evropy a poté díky zámořským objevům do Ameriky.
- Pokud jde o výrobu sýru, předpokládá se, že jeho vznik byl vlastně náhoda. Bylo to v době, kdy lidé začali domestikovat kozy a ovce. Tekutiny a potraviny se dříve běžně uchovávaly ve zvířecích kůžích nebo zvířecích orgánech. Pokud ale skladujete mléko v žaludku přežvýkavců, jak to naši předci často dělali, syřidlo v tkáni způsobí přeměnu mléka na sýřeninu a syrovátku. I dnes někteří výrobci sýrů používají syřidlo ze žaludků zvířat, zejména telat, aby zahájili proces výroby různých druhů sýrů. Vzhledem k tomuto pravděpodobnému původu sýrů se rovněž předpokládá, že nejstarší sýry byly podobné tvarohu, sýru feta a dalším drobivým nebo „mokrým“ sýrům.
- Před konzumací sýra právě vyndaného z chladničky se doporučuje nechat jej 30-60 minut odležet, aby dosáhl pokojové teploty. Podobně jako u másla tuky v sýru v chladničce ztuhnou, což má za následek, že většina vůně a chuti se víceméně „uzamkne“. Pokud tedy necháte sýr dosáhnout pokojové teploty, bude následně mnohem aromatičtější a chutnější.
Zdroj: scientificamerican.com, victorpest.com, cheese.com
