Už mnoho desítek let nás díky filmům uchvacují bojová umění. Vše se zdá tak snadné, působivé a účinné. Uprostřed vzrušující podívané, kterou filmy poskytují, je však důležité rozlišovat skutečnost a fikci. Co jste sice mohli vidět ve filmu, ale rozhodně to není pravda?
Údery do těla vydávající zvuk
Podíváte-li se téměř na jakýkoli film o bojových uměních, uslyšíte specifické zvuky, které vydávají lidská těla při kontaktu s pěstmi, botami a dalšími „nástroji“. Skutečnost, které si můžete všimnout například při sportovních zápasech, je ale poněkud jiná.
Údery do lidského těla nevydávají příliš hluku, a na plátně tak samy o sobě vypadají nepřesvědčivě, i když jsou silné a technicky dobře provedené. Proto se filmaři uchylují k různým trikům, aby zvuky během soubojů byly co nejpůsobivější.
Co k tomu využívají? Velmi často rozmanité potraviny. Takže až se příště budete dívat na „krásnou bitku“ v akčním filmu, zkuste si uvědomit, že pravděpodobně slyšíte zvuky jako rozbíjení melounů a ořechů, porcování kuřat nebo křupání řapíkatého celeru. Ten se nejčastěji používá, když je třeba ozvučit kroucení končetin.
„Házení“ lidmi
Hlavní hrdinové mnohých akčních filmů často házejí svými protivníky o zem či proti zdi. Vypadá to působivě, ale ve skutečnosti by to bylo téměř nemožné.
Ve švýcarském městě Interlaken se koná soutěž siláků zvaná Unspunnen-Schwinget. Mimo jiné se zde soutěží v hodu obrovského kvádru o hmotnosti 83,5 kilogramu. Siláci se na tuto disciplínu dlouho připravují, protože kámen je třeba správně zvednout. Vrhač zvedne kvádr nad hlavu, udělá krátký rozběh a hodí ho. Oficiální rekord je „pouhých“ 4,11 metru.
Pokud je hod obyčejným kamenem z rozběhu tak obtížný úkol, o kolik obtížnější je hod lidmi, kteří se navíc brání?
Několikahodinové omráčení úderem
Někdy hrdinové v akčních filmech nechtějí protivníka zabít, ale protivník musí být zneškodněn. Všichni víme, co následuje. Hrdina udeří padoucha do hrudi a ten padne jako podťatý. Pak ho hrdina buď udeří do hlavy, nebo ho chytí za krk a skřípne mu krční tepnu, čímž bezmocnou oběť na dvě hodiny „uspí“.
Následně se oběť ve správný okamžik probudí, zkontroluje si bouli na hlavě a okamžitě se vrhne bez jakýchkoli následků zpět do boje.
Ve skutečnosti, pokud člověka omráčíte přesnou ranou, vzpamatuje se asi za 10-20 sekund, maximálně za pět minut. Pokud se totiž člověk neprobere téměř okamžitě, znamená to, že má vážné zranění, jako je krvácení do mozku.
Neozbrojený bojovník porazí ozbrojeného
Ve filmech se padouši často ohánějí noži, což dává mistrovi bojových umění dostatek příležitostí zachytit jejich ruce a odzbrojit je. Ve skutečnosti by se ale o to nikdo se zdravým rozumem nepokoušel.
Nepříteli stačí vzít nůž a bodnout, přičemž se před vašimi údery může bránit druhou rukou. Žádné sofistikované techniky s nožem, prosté bodnutí nožem do břicha, hrudníku nebo obličeje nelze nijak zablokovat.
Jeden bojovník porazí dav nepřátel
Téměř v každém akčním filmu musí hlavní hrdina bojovat proti přesile svých nepřátel. Obvykle po počátečních problémech vyhraje. Pokud však v reálném životě bojuje jakýkoli šampion MMA s několika protivníky najednou, téměř jistě jim podlehne.
Jde o to, že filmoví padouši posvátně dodržují nepsané pravidlo – útočí na střídačku. Zatímco se hrdina snaží porazit jednoho z nich, ostatní pokorně vyčkávají, případně při tom pouze mávají rukama a tváří se hrozivě.
Ve skutečném životě je ale jediným správným východiskem z boje „jeden proti všem“ útěk, a to bez ohledu na to, jak velký mistr bojových umění jste.
Úder holou rukou
Ve filmech vídáme hrdiny, jak holou rukou bijí nepřítele do hlavy nebo boří betonové zdi. Někdy jdou dokonce tak daleko, že pěstí bez ochrany prorazí titan, ale nic se jim nestane. Pravdou je, že ve skutečnosti si úderem do cizí lebky, o titanovém povrchu nemluvě, můžete způsobit velmi nepříjemné zranění.
Pro takový jev existuje označení „boxerská zlomenina“, když se člověku po silném úderu pěstí zlomí jedna ze záprstních kůstek. Tímto zraněním někdy trpí i sportovci s rukavicemi nebo obvázanými pěstmi. Hollywoodské prorážení zdí je tedy absurdní.
Způsoby, jak zabít prstem
Ve filmu Kill Bill 2 se hlavní hrdinka vypořádá s hlavou zločinecké organizace a svým bývalým šéfem Billem pomocí tajného úderu, který ji naučil tibetský mistr kung-fu Pei Mei. Prsty se dotkne pěti bodů na Billově hrudníku a on následně za několik okamžiků zemře.
Tyto pohyby jsou často k vidění ve filmech o bojových uměních a označují se jako „dim mak“ neboli „dotek smrti“. Ve skutečnosti je to ale jen pohádka, která se vyvinula z učení o akupunktuře. Myšlenka spočívá v tom, že energie čchi proudí tělem podél zvláštních linií a dotyk s nimi může léčit nebo zabíjet.
Ačkoli moderní věda zjistila, že v lidech skutečně existuje možnost energie čchi, účinnost akupunktury a souvisejících technik je sporná. Není možné, aby člověk ztratil vědomí nebo se mu zastavilo srdce „kliknutím na některé tajné body“.
Mýtus o doteku smrti se navíc mohl posílit faktem, že někteří východoasijští bojovníci, například nindžové, používali mosazné klouby, prsteny a bodce s jedem. Jejich úder tak skutečně mohl způsobit za několik málo okamžiků smrt. Důvod byl ale jiný.
Zdroj: ottawakravmagaacademy.ca, nononsenseselfdefense.com, technology.org
