V srpnu 1968 převálcovaly Pražské jaro pásy tanků armád Varšavské smlouvy a spustily tím nebývalou vlnu emigrace na Západ. Ne všichni emigranti, kteří v roce 1968 opustili Československo, tam v té době přišli hledat jen snazší a svobodnější život, někteří si s sebou v srdci nesli myšlenky na odplatu. V této nepočetné skupině byl i Manuel František Vaněček, který se narodil v roce 1947 v Ostravě. Vlivem výchovy, kterou mu rodiče poskytli, byl od mládí svobodomyslného a antikomunistického založení. Nebylo proto divu, že za hranice zamířil ihned, jak se mu naskytla příležitost, a to již dva měsíce před invazí. Zpráva o obsazení republiky, která jej zastihla v uprchlickém táboře Zirdndorf, rozhodla o jeho dalším směřování.
Těžký život uprchlíka
Život v uprchlickém táboře v Západním Německu byl těžký, jeho dočasní obyvatelé se samozřejmě snažili co nejrychleji dosáhnout udělení povolení k pobytu v některé západoevropské zemi, Kanadě, Austrálii či na Novém Zélandu. Mezi zde přítomnými mladými muži vládla shoda v tom, že není dobrý nápad žádat o vízum do USA, neboť by se jim zde mohlo stát, že budou muset narukovat na vojnu a budou poslání do Vietnamu.
Přesně to si ale Manuel přál, postavit se komunistům se zbraní v ruce, ať už to mělo být kdekoliv. Jeho žádost byla nakonec kladně vyřízena, v lednu 1969 přistál v Americe, kde rok strávil prací v podřadných dělnických profesích a zdokonalováním se v angličtině. V březnu 1970 dobrovolně vstoupil do řad americké armády, kde prodělal základní výcvik a pokračující výcvik. Přestože mu v rámci armády byla nabídnuta pohodová služba v zázemí, odmítl, chtěl bojovat. Tvrdohlavě šel za svým cílem a až teprve po třetí podané žádosti se v červenci 1971 skutečně do Vietnamu dostal.
Členem legendární 101. výsadkové divize
Vaněček si mezitím přesmyčkou změnil příjmení na Van Eyck, aby nevyšel najevo jeho původ v případě, kdy by snad náhodou padl severovietnamským komunistům do rukou. Ve Vietnamu byl Manuel přidělen ke 101. výsadkové divizi, jednotce, jež si za druhé světové války vydobyla status legendy. Zde v džungli jihovýchodní Asie tvořili její členové úderné jednotky, vysazované z vrtulníků na území hluboko za nepřátelskými liniemi. Jejich úkol bylo vyhledávat a ničit zásobovací stezky, opěrné body a skladiště Vietcongu. Během mnohadenních a značně vysilujících hlídkových pochodů džunglí byly přestřelky s komunistickými partyzány běžnou realitou.
Návrat do běžného života
Narozdíl od mnoha svých spolubojovníků nasazení ve válce přežil, ale tak jako mnoho jiných navrátivších se vojáků propadl depresím z prožitých traumat a rozčarování z postoje americké veřejnosti. Přestože Van Eyck získal díky své dobrovolné účasti ve válce americké občanství v rekordně krátkém čase a v USA se i trvale usadil, na svoji starou vlast nezanevřel. Manuel Českou republiku pravidelně navštěvuje, navíc se ještě před pádem Železné opony věnoval například osudům československých letců v řadách RAF či amerických letců sestřelených nad územím dnešního Česka za druhé světové války, z nichž některé publikoval i knižně.
Zdroje: Pěšákem ve Vietnamu (Manuel F., 2010), idnes.cz, valka.cz
