Je krátce před rozbřeskem, brzy ráno 4. září 1972. Letní olympijské hry v západoněmeckém Mnichově jsou v těch dnech v plném proudu a není tedy divu, že v olympijské vesnici vládne klid. Závodníci zde ubytovaní spí, aby nabrali síly na další den plný sportovních klání. Právě na místo dorazivším palestinským bojovníkům z teroristické organizace Černé září je však myšlenka čestného, přátelského zápolení v duchu fair-play naprosto cizí. Najisto vyrážejí vstříc apartmánu, kde jsou ubytovaní izraelští sportovci, a to s jediným cílem: přenést palestinský národně osvobozenecký boj na půdu olympijských her, na které se toho času upíná pozornost celého světa.
Přepadení izraelští sportovci se pokusili zablokovat dveře a postavit se útočníkům na odpor, avšak proti bojovníkům ozbrojeným automatickými puškami AK-47 a ručními granáty neměli mnoho šancí. Trenérovi vzpěračů Sokolovskému se podařilo v nepřehledné situaci uniknout, naopak zápasnický trenér Weinberg a vzpěrač Romano byli v boji s holýma rukama proti ozbrojené přesile zastřeleni. Zbylých devět sportovců bylo spoutáno a vzato jako rukojmí.
Policie vyjednává s únosci, zatímco olympiáda pokračuje
Vůdcové teroristické skupiny, Issa Afif a Yussuf Nazal, ihned po přepadení vyjevili své cíle. Výměnou za zadržovaná rukojmí požadovali okamžité propuštění 234 Palestinců a Arabů vězněných v Izraeli a rovněž propuštění Ulrike Meinhofové a Andrease Baadera, v SRN uvězněných členů komunistické teroristické organizace Frakce Rudé armády. Západoněmecká vláda zahájila vyjednávání, na jejich požadavky naoko kývla, aby získala čas a prodloužila čas ultimáta daného únosci.
Mezitím se policie snažila zorganizovat operaci na jejich zneškodnění a osvobození zadržovaných rukojmí. Němci nejprve nechtěli incident před očima mezinárodní veřejnosti příliš rozmazávat a olympijské hry nechali pokračovat, jakoby se nic nestalo. Kupříkladu v době, kdy probíhalo drama v olympijské vesnici a někteří z izraelských sportovců již byli po smrti, nerušeně probíhalo olympijské klání v drezuře koní či basketbalové utkání.
Záchranná operace skončila nezdarem
Západoněmeckou policií zosnovaná operace na osvobození rukojmí byla od samého začátku amatérsky zorganizovaná a nepřipravená. Únosci kupříkladu mohli pohodlně v televizi sledovat živou zpravodajskou relaci z dění v olympijské vesnici, kde bylo jasně patrné rozmístění policejních jednotek v okolí. Některé jednotky musely být dokonce na přání teroristů z místa odvolány poté, co byly prozrazeny. Nakonec byl Palestincům přislíben bezpečný odlet do některé z arabských zemí a Němci přistavili vrtulníky, které je měly přepravit k čekajícímu letadlu na letiště Fürstenfeldbruck.
Tam na ně však čekalo policejní komando včetně odstřelovačů, kteří měli za úkol je zneškodnit. Odstřelovači ale naprosto selhali, podařilo se jim zasáhnout pouze jednoho z teroristů, zbylí okamžitě opětovali palbu, zatímco se kryli za vrtulníky, ve kterých seděli unesení sportovci. Z plánovaného rychlého zásahu se stala více než hodinová přestřelka bez jasného vítěze, kterou měl posléze rozhodnout až příjezd policejních obrněných vozidel. V tom okamžiku se však únosci, vědomi si bezvýchodnosti své situace, rozhodli rukojmích zbavit. Unesení Izraelci, stále spoutaní ve vrtulnících, byli zabiti ručním granátem a střelbou z ručních zbraní. Ze zbývajících devíti nepřežil nikdo.
Izraelci si přáli, aby olympiáda pokračovala
Prakticky celý svět teroristický útok v dějišti olympijských her odsoudil, bylo zvažováno zbytek olympiády zrušit, avšak po jednodenním přerušení bylo nakonec se souhlasem izraelské delegace rozhodnuto hry dokončit, jako gesto vzdoru a jasný vzkaz, že teroristům se neustupuje.
Zdroje: idnes.cz, ceskatelevize.cz, Wikipedia
