Když četníci z francouzského města Poitiers obdrží na jaře roku 1901 onu divnou zprávu, nejdříve jí nechtějí ani věřit. Působí totiž jako něčí nejapný žert. Madame Monnier přece už 25 let postrádá svou tolik milovanou dceru... Každopádně jim ale povinnost velí celou věc prošetřit a vydávají se k sídlu vážené rodiny. Na zaklepání nikdo nereaguje, proto bez dalšího prodlení vyrazí dveře. Sídlo prohledávají důkladně a na půdě záhy nacházejí maskované dveře. Vyrazí i ty a jsou paralyzování nepředstavitelným zápachem hniloby, špíny, moči a výkalů. Když zpracují prvotní šok a návaly na zvracení, uvědomí si, že z rohu zatemněné místnosti slyší podivné skřeky, které ani trochu nepřipomínají lidský hlas. Rychle odstraní zabednění okna a denní světlo odhalí na kost vyzáblé lidské stvoření připoutané k lůžku upírající k nim šílený pohled.