Benátský kupec a cestovatel Marco Polo strávil více než dvě desetiletí ve službách velkého chána Kublaje, jednoho z největších panovníků v dějinách, který vládl Mongolsku více než tři desetiletí. Proslavil se knihou Milión, která popisuje jeho zážitky z exotického prostředí Dálného východu.
Jeho slavný cestopis vznikl ve vězení
Marco Polo je dodnes připomínán díky barvitému a populárnímu vyprávění o své cestě do Asie. Ironií osudu je, že tento záznam o jeho cestovatelském období vznikl v době, kdy Polo živořil za mřížemi. V roce 1298, tři roky po návratu z cesty, byl Polo zajat poté, co vedl benátskou galéru do bitvy proti konkurenčnímu italskému městskému státu Janov.
Ve vězení se setkal s Rustichellem z Pisy, který byl znám jako talentovaný spisovatel románů. Polo chtěl zdokumentovat svá cestovatelská léta, a tak ve volném čase diktoval Rustichellovi svůj životní příběh. V roce 1299, kdy byli oba muži propuštěni, knihu dokončili.
Marco Polo nebyl prvním Evropanem, který cestoval do Asie
Marco Polo je sice možná nejznámějším cestovatelem po Dálném východě, ale rozhodně nebyl první. Františkánský mnich Giovanni Carpini se dostal do Číny již ve 40. letech 12. století, tedy více než 20 let předtím, než Polo opustil Evropu, a získal též audienci u mongolského chána. Později ho následovali další katoličtí vyslanci, včetně Viléma z Rubroeku, který se v 50. letech 12. století vydal do Asie s odvážným cílem obrátit Mongoly na křesťanství.
Marco Polo svého otce a strýce téměř neznal
Několik měsíců před narozením Marca Pola v roce 1254 odjeli jeho otec Niccolo a strýc Matteo z Itálie na obchodní výpravu do Asie. Bratři se vrátili do Benátek až v roce 1269 a tehdy patnáctiletý Marco se konečně setkal s otcem, o kterém do té doby nevěděl, že ho má. I když svého otce a strýce téměř neznal, připojil se k nim, když se v roce 1271 vydali na druhou cestu. Ačkoli původně plánovali na Dálném východě jen krátký pobyt, nakonec spolu všichni tři muži cestovali po Asii více než 20 let.
Většinu své cesty strávil jako vyslanec mongolského chána
Rodina Marca Pola obchodovala se vzácným zbožím, jako je hedvábí, drahokamy a koření. Rozsáhlé cesty byly ale často více než jen obchodní misí. Marco, Matteo a Niccolo byli také zaměstnáni jako vyslanci velkého mongolského chána Kublaje, s nímž se otec a strýc setkali a spřátelili na jedné z dřívějších cest na východ. Mladý Marco navázal s velkým chánem obzvlášť silné pouto a ten ho později vyslal do Číny a jihovýchodní Asie jako výběrčího daní a zvláštního posla.
Marco Polo si některá zvířata, která viděl, spletl s bájnými tvory
Po návratu z Asie Marco Polo důkladně zdokumentoval svá setkání s neznámými zvířaty, jako byli sloni, opice a krokodýli. Ty například popsal jako obří „hady“ s ostrými drápy, kteří by dokázali spolknout člověka. Cestovatel si však často pletl tuto neznámou faunu s tvory z mýtů a legend. Například asijského nosorožce, kterého spatřil jako jeden z prvních Evropanů, si spletl s bájným jednorožcem.
Popsal mnoho vyspělých čínských technologií
Jedním z rozšířených omylů je, že Marco Polo přivezl do Itálie těstoviny, ve skutečnosti tento pokrm v Evropě existoval již po staletí. Není ale pochyb o tom, že díky němu se Evropané dozvěděli o mnoha čínských vynálezech. Marco Polo mimo jiné pečlivě zdokumentoval koncept papírových peněz, které se v Evropě prosadily až v letech po jeho návratu.
Popsal také uhlí, které se v Evropě až do 18. století příliš nepoužívalo, a možná dokonce západní civilizaci představil brýle. Kromě toho poskytl též jeden z nejpodrobnějších historických popisů mongolského poštovního systému, složité sítě kontrolních stanovišť a kurýrů, která velkému chánovi umožňovala spravovat jeho rozsáhlou říši.
Mnozí současníci Marca Pola považovali jeho vyprávění za lži
Detailní popisy mnoha „divů“ divů Orientu byly pro tehdejší čtenáře nepředstavitelné, a tak jim nevěřili. V době, kdy byl Polo starý, ho jeho benátští spoluobčané označili za vypravěče báchorek. Pravdou je, že cestovatel i jeho duchovní spisovatel Rustichello měli sklony k přehánění a fantazírování.
Ostatně názory na Marca Pola a jeho význam nejsou jednotné ani dnes. I když většina moderních historiků stále věří, že většina jeho knihy odpovídá skutečnosti, existují i tací, kteří ji odmítají jako naprostý výmysl a tvrdí, že Polo se do Číny vůbec nedostal. Sám Marco Polo se nikdy nepřiznal k jediné lži. Dokonce i na smrtelné posteli prý poznamenal: „Neřekl jsem ani polovinu toho, co jsem viděl.“
Zdroj: biography.com, britannica.com, havefunwithhistory.com
