Společně s Josifem Stalinem a Adolfem Hitlerem patří Mao Ce-tung k nejkrutějším diktátorům ve světové historii. Budoval novodobý čínský stát na myšlenkách komunismu, zároveň však prováděl čistky v řadách svých přátel, intrikoval a neváhal plenit zemi ve jménu lepších zítřků. Kupodivu se i nadále v Číně těší oblibě. Jaký byl život tohoto diktátora?
Narozen v bohatství
Narodil se ještě v 19. století, za vlády císařské dynastie Čching, do bohaté rodiny majitele zemědělské půdy. Více než k otci však Mao Ce-tung tíhl k matce. O svém otci tvrdil, že byl prvním kapitalistou, vůči kterému bojoval. Poměrně brzy se seznámil s komunistickými myšlenkami, jimž zůstal věrný po celý zbytek svého života.
Jako revolucionář se věnoval organizování rolníků v politickou sílu a pomáhal budovat Komunistickou stranu Číny. Ve 30. letech vytvořil vlastní kult osobnosti a svoji politickou filozofii, jež do dějin vešla jako maoismus.
Čínská kulturní revoluce
Celkem úspěšně dokázal Mao Ce-tung odolávat tlaku Sovětského svazu na dosazení prosovětského vedení v Číně. Snažil se vytvořil si svůj vlastní styl vlády nezávislé na Stalinovi a jeho následovnících. Hodlal také dohnat ekonomicky nejvyspělejší státy světa. Jeho Velký skok vpřed z roku 1958 rozdělil zemi na komuny, jež měly být soběstačné ve všem. Mao Ce-tung ale vládnout moc neuměl a nebyl dobrým manažerem.
Čtěte také: Osud Stalinových dětí: Koncentrační tábor, nucené práce i útěk do USA.
Rolníky nahnal k vysokým pecím, čímž se rozpadla zemědělská výroba a zemi postihl hladomor. Jeho neúspěšný počin byl v roce 1961 zrušen, aby byl nahrazený ještě horší Kulturní revolucí v roce 1966. Ta měla přinést změny ve společnosti a modernizaci. Ve skutečnosti však šlo o posílení Mao Ce-tungova vlivu, který se postupně v zemi ztrácel. Výsledkem byla smrt mnoha milionů lidí, rozvrat ekonomiky a obrovské ztráty na kulturním dědictví.
Miliony obětí rudého teroru
Hnací silou revoluce byli mladí lidé, jenž vytvářeli rudé gardy a bránili kult Mao Ce-tunga, co si tak pečlivě pěstoval. Vyznačovaly se nebývalou krutostí a terorizováním „nepřátel lidu“. Na programu dne běžně bylo mučení při výsleších i popravy odpůrců revoluce. Rudé gardy se podílely i na pálení knih, plenění muzeí a ničení historických budov. Ve školství se vyučovaly Mao Ce-tungovy myšlenky a jako jediná oficiální literatura byla povolená je Rudá knížka, která obsahovala výbor jeho myšlenek a proslovů.
Kupodivu i dnes přes veškeré mrtvé, které měl na Mao Ce-tung na svědomí, patří jeho osoba k oblíbeným politikům minulosti. Nechybí dokonce ani na čínských bankovkách.
Zdroj: BBC, History | foto: WikiMedia, CC
