Krátce po začátku německé okupace pomáhal Josef Bryks československým pilotům k útěku z protektorátu. Rodák z Lašťan u Šternberka by se k nim nejraději přidal, svůj letecký výcvik dokončil jen týden před podepsáním Mnichovské dohody. Nechtěl však opustit svou těhotnou ženu. Dcerka však zemřela dva dny po porodu v září 1939 a on se hned z kraje příštího roku rozhodl opustit zemi tzv. balkánskou cestou. V té době mu bylo 22 let.
Poprvé se dostal do zajetí už při útěku z protektorátu
Přes Slovensko se dostal do Maďarska, kde jej na konci ledna 1940 zatkli, dva měsíce věznili a eskortovali zpět na Slovensko. Odtamtud uprchl a dostal se přes Maďarsko do Jugoslávie a následně po vstupu do francouzské cizinecké legie přes Řecko, Turecko a Sýrii až do Francie a Velké Británie, kde vstoupil do RAF. Ještě před osudným letem do Francie v červnu 1941 se stihl seznámit se svou budoucí ženou Trudie Teller.
Při bombardování elektrárny Choques Brykse sestřelil tehdejší nejúspěšnější německý stíhač Adolf Galland. Bryks unikl z hořícího stroje na padáku, od Francouzů dostal civilní oblečení, ale přesto jej Němci vypátrali, zbili a poslali do zajateckého tábora. Neměli však ponětí, o koho se doopravdy jedná, protože svou identitu úspěšně zatajil, aby nevystavoval většímu nebezpečí jednak sebe, ale zejména své příbuzné doma.
Z lágrů se pokusil utéct hned několikrát
V dubnu 1942 se pokusil o první útěk, na svobodě strávil devět dnů. Než ho zcela vysíleného infekčním průjmem chytili. Po výslechu putoval zpět do tábora ve Warburgu. O měsíc později už kopal únikový tunel, jímž v srpnu téhož roku opět uprchl. Během tohoto útěku chtěl uletět Messerschmittem Bf 109, což se mu ale nakonec nepovedlo. Chytili ho na začátku září a jako notorického útěkáře poslali do tábora Oflag XXIB Szubin.
Odtamtud unikl v březnu 1943 v bečce na močůvku do Varšavy, kde se spolu s Otakarem Černým přidal k podzemní ozbrojené organizaci Armija Krajowa. Měsíc se účastnil odbojové činnosti, než hnutí zradil jeden z jeho členů. Tak se oba dostali do vězení Pawiak, kde Brykse čekaly kruté výslechy, z nichž si odnesl mj. bodnou ránu ve slabinách a trvalé poškození sluchu.
Kopal i tunely pro tzv. velký útěk
Následně putoval do tábora Stalag Luft III, kde se podílel na kopání únikových tunelů a chystal se uprchnout s mnoha dalším spojeneckými letci během tzv. velkého útěku v březnu 1944. Po odhalení akce se z tunelu ještě stihl vrátit zpět. O pár měsíců později jej čekala deportace do Prahy. Na sídlo gestapa jej poslali spolu s dalšími 24 letci a právě tam se teprve prozradila jeho pravá identita (z britského dokladu o povýšení na kapitána). Všichni si vyslechli rozsudek smrti. Po protestech Britů odsunuli Němci výkon trestu na dobu po konci války a poslali je do přísně střeženého zajateckého tábora v Colditzu.
Čtěte také: Čtyřletému Ištvánovi dali na hraní děrovačku, aby se na fotce usmíval, pak ho zplynovali i s jeho babičkou.
Odtamtud je osvobodila až americká armáda v půlce dubna 1945. Bryks se vydal do Anglie, kde se nějakou dobu léčil a v červenci toho roku se oženil. S Trudie Bryksovou se pak v říjnu přestěhoval na Moravu a následujícího roku se jim narodila dcera Sonia.
Manželka s dcerkou stihly odejít do Anglie, on už ne
K létání se kvůli zranění vrátit nemohl a tak jako štábní kapitán a později major alespoň vyučoval teorii létání. Získal Řád britského impéria a Britové o něm hned v roce 1946 natočili film (Srdce v zajetí). Tady by mohly jeho strasti končit, místo toho přišel v únoru 1948 komunistický převrat. Brykse poslali na „dovolenou“ a brzy se ukázalo, že hrozí velké problémy. Rozhodl se proto dostat přes hranice nejdříve svou ženu a dceru, sám však už uniknout nestihl.
Poprvé ho sice Vrchní vojenský soud osvobodil, od Státního soudu ho ale čekal verdikt deseti let vězení. Z toho plzeňského na Borech po krátké době putoval do Jáchymova s dvaceti lety navrch za údajný plánovaný útěk. V jáchymovských uranových dolech se doslova udřel. V roce 1957, v pouhých 41 letech, dostal silný infarkt, při kterém mu puklo srdce.
Zdroje: Český rozhlas, praha14.cz, Wikipedia
