Lékařské prostředky starých Egypťanů, které používá i moderní medicína

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Starověký Egypt je známý především díky pyramidám a mumiím. Díky praktikám mumifikace se staří Egypťané dozvěděli mnoho o lidském těle a zdá se, že vyvinuli pokročilé lékařské metody. O staletí předběhli svou dobu a mnohé postupy, které lékaři ve starém Egyptě používali, se v mnohém podobali těm dnešním.

Chirurgie

Staří Egypťané získali díky svým mumifikačním praktikám bohaté znalosti o lidské anatomii a fungování těla. Díky pitvám byli schopni vidět problémy v tělech a vytvářet asociace s nemocemi za života. Tyto dovednosti jim rovněž umožnily praktikovat chirurgii, nejen při léčení zranění z bojů, ale i nemocí. Pozdější kultury ve středověku o tyto znalosti zcela přišly, protože pitvy byly z náboženských důvodů nezákonné.

Skalpely používané k operacím byly buď měděné, slonovinové, nebo obsidiánové. Obsidián byl obzvláště výjimečný, protože se jedná o sopečné sklo, které si udržuje ostří lépe než většina moderních kovů. Pacientům se před zákrokem podával alkohol a sedativa. Jako sedativum se používal kořen mandragory a k tlumení bolesti se používala maková šťáva.

Hlavní problém s mírou přežití spočíval v tom, že bez znalosti krevních transfuzí pacienti často vykrváceli, pokud byl zákrok příliš komplikovaný nebo příliš dlouhý. Vyžíhání cév horkými čepelemi pomáhalo krvácení zpomalit. Po operaci pomáhaly odvrátit infekce antibiotické masti, například med a měď.

Narkóza pomocí opioidů

Opioidy jsou i dnes hlavním lékem proti bolesti, zejména v případech silného tlumení bolesti. Ačkoli maková šťáva, kterou používali staří Egypťané, nebyla tak docela morfinem, přesto byla v té době velmi užitečným lékem. Jak již bylo zmíněno, makovou šťávu bylo možné používat při operacích, často smíchanou s pivem nebo vínem. Zdá se, že se také používala všude jako prostředek proti horečce či depresím.

Zubní plomby a výplně

Zubní kazy byly ve starověkém Egyptě velmi vzácné. Vzhledem ke skutečnosti, že cukr nebyl běžnou součástí egyptské stravy, neměli Egypťané se zubními kazy příliš potíže, nicméně měli potíže jiné. Zuby se jim totiž opotřebovávaly. Obilí se mlelo kamenem a přes veškerou snahu se v jídle vždy nacházely malé kousky kamene. Život v písečné poušti pravděpodobně také přidal nějaký ten písek. Byly objeveny různé recepty na plomby a zubní výplně. Jeden z nich popisuje smíchání kmínu, pryskyřice z kadidla, a datlí. Další recepty na výplň zahrnovaly med, který má antibakteriální vlastnosti, a okr, barvivo s vysokým obsahem železa, a mletou pšenici. Jindy byla výplň látková.

Protézy

V Egyptě byly nalezeny mumie s nejstaršími známými protézami končetin, prstů na rukou i nohou na světě. Protézy nahrazující chybějící části byly pro Egypťany nezbytné z několika důvodů. Jedním z nich bylo egyptské přesvědčení, že po smrti musí být tělo celé a zachované, aby se k němu mohli v posmrtném životě vrátit. Nahrazením ztracené končetiny se tělo stalo opět celistvým.

Existují důkazy, že se protézy vyráběly i pro živé pacienty. Egypťané totiž používali amputaci k léčbě infekcí a zranění, a zdá se, že lidé někdy operace přežili. Nejznámějším z těchto pacientů byla žena nalezená s dřevěným palcem u nohy. Oblast pod protézou byla zahojená, což ukazuje, že protézu prstu skutečně používala i za života.

Léky na předpis

Nutnost brát léky je zřejmě stará jako civilizace sama. Staří Egypťané léky často vyráběly metodou pokus-omyl. Některé fungovaly velmi dobře, jiné mohly způsobit více škody než užitku. Egypťané věděli, že na rány dobře působí med. Věděli také, že máta dokáže uklidnit žaludek. Přesto jiné předměty, jako olovo a výkaly, nemusely být tak skvělým nápadem. Ať už fungovaly, nebo ne, v lékařských papyrech se dochovaly desítky receptů na léky spolu s návody na jejich dávkování a použití. Pacienti ve starém Egyptě byli s těmito lektvary posíláni domů a poučeni, jak je používat, stejně jako my dnes.

Existovaly léky na nejrůznější problémy, vyrobené z nejrůznějších materiálů. Používaly se minerály jako měď, jíl, olovo a sůl. Bylinné léky zahrnovaly fenykl, cibuli, lněné semínko a mátu. Mezi další předměty patřily vlasy, kůže, krev a výkaly. Tyto prvky se v receptech obvykle kombinovaly, aby byl účinek co nejúplnější. Zdá se, že existovalo mnoho receptů na zácpu. Některé radí jednoduše jíst více fíků, jiné předepisují ricinový olej, který používáme dodnes, smíchaný se studeným pivem.

Velmi oblíbenou léčbou byly také obklady, které se aplikovaly na vše od plešatosti až po bolesti žaludku. Běžně se v nich používalo mléko, stejně jako více druhů trusu, od kravského přes ovčí až po husí. Často se do nich přidával i jíl a olovo. Někdy se přidávaly i lidské výměšky, od moči přes mléko až po krev.

Tampony

Mnozí by předpokládali, že tampony jsou moderním výdobytkem, který dává ženě v období menstruace svobodu. Pravdou ovšem je, že už je používaly i staré Egypťanky. Látkové tampony, často označované jako tyet nebo Isisin uzel, se vyráběly tak, že se použil zbytek látky, sroloval se a kolem středu se uvázal provázek. Název Isisin uzel odkazuje na bohyni Isis, která podle legendy používala tampon, když čekala Hora, aby ho v děloze ochránila před útoky boha Seta. Staří Egypťané používali i jiné látky podobné dnešním vložkám, což bylo běžné v mnoha raných kulturách.

Zdroj: sciencedirect.com, mum.org, nature.com, thelancet.com, ncbi.nlm.nih.gov

Autor: Martina Šťastná
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
zavřít reklamu