Země, která se tak intenzivně a zodpovědně připravuje na život pod její nadvládou, bude potřebovat také mnoho vojáků. A druhý muž nacistického režimu a Hitlerova pravá ruka Heinrich Himmler si to moc dobře uvědomuje. A tak zakládá Specializovaný referát SS zabývající se péčí o potencionálně opuštěné děti. K referátu později připojí i speciální domovy, kterým dá název Lebensborn, tedy Pramen života. Za zdánlivě nevinným a vznešeným názvem se ale skrývá něco nepochopitelného.
Rasově kvalitní děti a jejich ideální matky
Domovy Lebensborn byly instituce, jejichž posláním bylo zajistit co nejlepší výchovu rasově vyhovujícím dětem v nové nacionálně socialistické rodině. Modrooké statné blondýny, tedy ženy, které splňovaly požadavky na pravou árijku, které otěhotněly, ale dítě si nemohly nebo nechtěly ponechat, nemusely svou těžkou situaci řešit. Lebensborn jim nabídl kvalitní a komfortní ubytování jako v penzionu s teplou stravou a lékařskou péčí.
V těchto domovech mohly matky žít půl roku, z toho první dva měsíce před porodem. Poté mohly prožít čtyřměsíční klidové období a rozhodnout se, zda s dítětem odejdou nebo jej nechají v ústavu k adopci nějaké vyhovující, samozřejmě nacistické rodině. Údaje o rodičovství novorozenců se tak vymazaly a děti zůstaly jako majetek Říše.
Do domovů se také vybíraly teprve budoucí matky, které měly oplodnit pečlivě zvolení členové jednotek SS a wehrmachtu s těmi správnými tělesnými rysy. Ti se pak pozvali do domova a na uspořádaném večírku si vybírali své protějšky. Pokud následně matky chtěly s dětmi odejít, musely nejprve složit přísahu, že dítě budou vychovávat v duchu národního socialismu. Pokud ne, dítě by jim bylo odebráno.
Lebensborn u nás
Kousek severně od Prahy se nachází barokní zámeček Veltrusy. A právě tento zámeček byl dějištěm Lebensbornu u nás v Čechách. V postraních křídlech zámku byly ubytovány dívky ve věku od 18 do 25 let, které byly vybrány z okolí jako vhodné adeptky na matky čisté krve. Žijí zde izolovaně, nikdy z venku se k nim nesmí přiblížit. Čekají tu jen na návštěvu důstojníků z wehrmachtu a členy NSDAP z okolí.
Až 40 000 dětí
V průběhu války se takto narodí až 40 000 dětí. Jde ovšem jen o odhady, protože většina materiálů byla zničena ještě před koncem války. Lebensborn se angažoval i v otázce, kam s dětmi které zůstaly po popravených rodičích. Tímto procesem si prošly i některé děti z vypálených Lidic. Ty děti, které byly uznány jako vhodné k poněmčení, se ocitly v německých rodinách. Tam se určitě neměly špatně, ovšem dbalo se na to, aby na svůj dosavadní život zapomněly a žily přesně podle pravidel. Ovšem nemalá část dětí našla zpět své štěstí po válce, kdy se podařilo je navrátit do původního rodinného prostředí.
Nacisté si dávali záležet na tom, aby jich bylo co nejvíce. Jejich plány byly kruté, ale vždy detailně promyšlené.
