I když koncentrační tábory začaly vznikat už v roce 1941, pravda o nich vyšla najevo až o pár let později. Bylo to i kvůli tomu, že se Německu velmi úspěšně dařilo skrývat jejich pravou podstatu.
Jedním z těch, kdo odhalil, oč v těchto táborech skutečně jde, byl i Kurt Gerstein, německý příslušník SS. Známý je díky své Gersteinově zprávě, v níž se snažil podělit o své zkušenosti, co nabyl v průběhu svého působení v čele Institutu pro hygienu.
Od důlního inženýrství k členství v SS
Kurt Gerstein byl původně důlním inženýrem a také členem NSDAP. Jenže jeho názory se příliš neslučovaly s tím, co propagovala národně socialistická strana, takže z ní byl záhy vyloučen. V té době také začal studovat na lékařském ústavu. V roce 1940 získal informace o programu Euthanasie, v rámci kterého byla usmrcena i jeho švagrová. Jednalo se o tajný program na vyvražďování postižených lidí v nacistickém Německu.
Gerstein chtěl o programu zjistit více. Podařilo se mu stát se členem SS v hygienickém oddílu sanitní služby Waffen SS. Díky úspěšné likvidaci tyfové nákazy povýšil na SS-obersturmführera. Spolupracoval i na plánech pro využití plynů včetně Cyklonu B, jenž se používal pro usmrcování ve vyhlazovacích táborech.
Gersteinova zpráva
V srpnu 1942 byl Kurt Gerstein vyslán do táborů Majdanek, Treblinka a Belzec. V posledně jmenovaném byl účasten příjezdu transportu Židů ze Lvova a jejich následné selekci a zplynování téměř 3 tisíc osob. Zde na vlastní oči poprvé uviděl, co se v táborech ve skutečnosti děje.
I když byl členem SS, svá zjištění si nehodlal nechat jen pro sebe, ale snažil se na hrůzy upozornit západní spojence včetně neutrálních států. Spojil se například se švédským velvyslancem, aby mu podal zprávu o dění v táboře. Ale švédská vláda nechala jeho zprávu v klidu odpočívat v archivu. Gerstein dokonce oslovil i papežského nuncia, ale ten se s ním odmítl bavit.
Jednotka 731: Japonci na zajatcích testovali účinky mrazu, poškozené končetiny jim amputovali.
Lidé, na něž se Gerstein se svou zprávou obracel, nechtěli věřit, že k v koncentračních táborech dochází k hromadnému vyvražďování lidí. Znělo jim to jako smyšlené. Gerstein žádal západní spojence, aby v táborech použili vojenské síly. Úspěšně také sabotoval dodávky plynu, aby alespoň na chvíli zbrzdil proces vyhlazování.
Smrt ve vězení
Když druhá světová válka skončila, vzdal se Gerstein dobrovolně francouzské armádě a také jejím velitelům předal svoji zprávu o skutečnostech ve vyhlazovacích táborech. Ani Francouzi mu však nevěřili. Gerstein byl zatčen a uvězněn – a ve vězení 25. července 1945 zemřel.
Uvádí se, že se oběsil, ale ohledně jeho smrti je dost nejasností. Více pravděpodobné bude to, že se ho jako nebezpečného svědka pokusil zbavit některý z válečných zločinců.
