Křižáci jsou děsivými, ale zajímavými tvory. Jak se rozmnožují a proč mají dlouhé rohy?

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Dnešní téma bude pro některé z vás asi dost nestravitelné. I když se mnozí z nás pavouků bojí, musíme si nutně přiznat, že patří mezi jedny z nejchytřejších a nejkrásnějších členovců, jaké můžeme na planetě zemi obdivovat.

Vůbec si nezaslouží špatnou pověst, pro kterou je veřejnost odsoudila do role škůdců a nepřátel.

Křižákovití jsou světovým unikátem

Pavouci patřící do čeledi křižákovitých jsou na první pohled poněkud zvláštní. Jako všichni samozřejmě spřádají pavučiny na pochytání potravy, avšak někteří jedinci svou kořist znenadání přepadnou za pomoci svých masivních rohů. Vědci si bohužel dodnes nejsou zcela jistí, k čemu rohy pavoukům slouží. Je však možné, že je mají pro parádu a k demonstrování svého společenského postavení.

Mají rohy zastrašit protivníka?

Nedá se ovšem vyloučit, že by rohy křižákům sloužily jako zastrašovací prostředek. Tito pavouci už tak vypadají děsivě. Mají osm podobných očí a chlupaté, nebo dokonce ostnaté nohy. Přidejme k tomu ještě velké rohy a máme vzhled malého zvířecího terminátora. Rodiny křižáků bývají povětšinou kosmopolitní, a to včetně jak dobře známých velkých jedinců, tak i těch malých zahradních. S celkovým počtem 3122 druhů v 172 rodech je rodina křižákovitých třetím největším seskupením pavouků ve zvířecí říši.

Autor: Raiyan – Vlastní dílo, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=12363375

Typické rysy můžeme pozorovat i na křižákově pavučině. Ta je konstruována poněkud stereotypně. Pavouk nejprve vybuduje nelepivou základní konstrukci a až těsně před finálním dokončením přidá na celou pavučinu ještě poslední, lepivou vrstvu pro zachytávání kořisti. Hlavní potravou křižáků je hmyz, který se do lepivé sítě chytí a pavouk ho svým rychlým a silným stiskem ihned omráčí. Pokud se do pavučiny chytí vosa nebo včela, tak je nejprve zabalena, aby nedošlo k jedovatému bodnutí.

Při páření je běžný kanibalismus!

Křižáci jsou mimo svého vzhledu zajímaví i způsobem svého páření. Většinou k němu dochází uprostřed pavučiny, kdy samec láká samičku. Samec také může vytvořit takzvanou spárovací nit uvnitř nebo vně pavučiny. S její pomocí a s využitím svých námluvných schopností naláká samičku, a pokud bude úspěšný, oba jedinci se spáří.

Nepřehlédněte: Je jim vidět až do žaludku a připomínají Kermita. Znáte průhledné žáby?

Zajímavé ovšem je, že většina samců nepřežije první kopulaci. U kanibalistického a polyandrového pavouka je úplně normální, že 80 % samců umírá ihned po jejich prvním pohlavním styku. Může samec ovlivnit svou délku života? Samozřejmě, že může. Pokud mu bude spáření trvat déle než 5 vteřin, má naději na další spokojený život. Jestliže ale proces páření nebude dokonán ani za 10 sekund, partnerka svého partnera prostě zakousne.

Autor: neznámí CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=34835585

Proč vlastně dochází ke kanibalismu?

I když je někdy prodloužená kopulace spojená s kanibalismem, zvyšuje přenos spermií, a tím i šanci na oplodnění partnerky. Tady navíc narážíme na jeden výrazný sexuální rozdíl mezi oběma pohlavími. Některé samice totiž mohou být až 9krát větší než samci stejného druhu, a proto jim kanibalismus ve vlastním druhu nedělá absolutně žádné potíže. Větší velikost samice má své opodstatnění. Větší pavouk je totiž schopen vyprodukovat více potomstva.

Pavouci asi navždy zůstanou neoblíbeným zvířecím druhem, a to především pro jejich děsivý vzhled. Křižáci jsou ale z biologického hlediska nesmírně zajímavými tvory, o nichž bychom si mohli povídat dlouhé hodiny.

Autor: Martin Liška
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
zavřít reklamu