Krakatoa – výbuch sopky slyšeli skoro 5000 km daleko, ochladil planetu a inspiroval Čapkovo dílo Krakatit

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Krakatoa patří mezi nejaktivnější a zároveň nejnebezpečnější sopky světa. Dává o sobě vědět už od dob starověku a v poslední době se připomíná poměrně často. Erupce, kterou ale předvedla v roce 1883, za sebou nechala takovou zkázu, že ji v povědomí mají lidé dodnes snad po celém světě. Ovlivnila i Karla Čapka a inspirovala ho v jeho díle Krakatit.

Nenápadný nástup vygraduje v nepřetržité výbuchy

Malý ostrov Krakatoa leží v oblasti Sundského průlivu mezi ostrovy Sumatrou a Jávou v Indonésii. Předtím, než se onoho osudného dne zapíše do dějin, se několik let dopředu připomíná četnými zemětřeseními a poslední měsíce i stoupající sopečnou aktivitou. V té době jej ještě tvoří tři vulkány – Rakat, Danam a Paerbuwatan. To se však brzy změní.

K naprostému probuzení sopky, resp. všech tří dojde 26. srpna 1883 v jednu hodinu odpoledne. Krakatoa se přihlásí o slovo mohutnou erupcí, kterou slyší desítky kilometrů daleko. Následuje další, ještě silnější výbuch. Z kráterů stoupá sopečný mrak do výšky desítek kilometrů a přicházejí další a další erupce, od té chvíle už jen s krátkými přestávkami.

To nejhlasitější, co lidstvo zaznamenalo

Ke břehům Sumatry i Jávy doputují ještě téhož dne večer menší vlny tsunami. Krakatoa jakoby se ale jen rozcvičovala a připravovala se na to vydat ze sebe to „nejlepší“. Na ráno a dopoledne druhého dne si nechává čtyři extrémní exploze.

Tu třetí doprovází ohlušující výbuch. Jeho hlasitost ve vzdálenosti 160 km od sopky činí přibližně 180 dB. To je o 40 dB více než u výstřelu z děla nebo u startu tryskového letadla z bezprostřední blízkosti. Je to hladina zvuku, při které hrozí trvalé poškození sluchu vč. ohluchnutí i při krátkém působení. To ostatně potká řadu námořníků ve vodách v okolí sopky, kterým okamžitě popraskají bubínky.

Krakatou a její aktivitu slyší v 3000 km vzdálené Austrálii i na 4800 km vzdáleném Mauriciu. Výbuch samotný možná dosahuje hlasitosti přes 300 dB.

Nepřehlédněte: Poslední fotka dívky uvězněné po výbuchu sopky – proč nebylo možné zachránit Omayru Sanchéz?

Vlny tsunami vysoké až 30 metrů a planeta ochlazená o 1,2 °C

Erupce mají enormní sílu, a při každé vzniká i vlna tsunami. Právě ty mohou za většinu obětí této přírodní katastrofy. Jejich počet čitá 36 tisíc. Třicetimetrové vlny srovnají se zemí 165 měst a dalších 130 poškodí.

Ostrov Krakatoa se během výbuchu zcela změní. Jeho dvě třetiny končí pod mořskou hladinou. Bezprostřední okolí ostrova se na dva dny ponoří do naprosté tmy. Zemi během výbuchu zahalí sopečný popel, který zastíní slunce a vede ke snížení průměrné teploty o více než jeden stupeň Celsia na celých pět let. Lidé často pozorují krvavé západy slunce a zelený či modrý měsíc.

Síla jako 200 megatun TNT

Exploze se svou silou vyrovnala 26násobku výbuchu vodíkové bomby a 10tisícinásobku jaderné pumy svržené na Hirošimu. Vzedmutá tlaková vlna třikrát oběhla zeměkouli, barografy ji zaznamenaly po celém světě, některé dokonce sedmkrát. Sopečný popel dosáhl výšky okolo 80 km a v okolí 450 km od sopky se zcela zatemnila obloha.

O několik desítek let později se začal v místě původního ostrova formovat nový vulkán, který se nazývá Anak Krakatoa (Dítě Krakatoy).

Čtěte také: Nejhorší vlaková neštěstí u nás i ve světě – stojí za nimi nepozornost, alkohol, tsunami a selhání brzd.

Síla výbuchu inspirovala i Karla Čapka (1890 – 1938). V díle Krakatit se objevuje stejnojmenná výbušnina, jejíž síla i jméno jsou odvozeny právě od erupce Krakatoy. Uvažuje se také o tom, že rudý západ slunce inspiroval norského malíře Edvarda Muncha, když v roce 1893 maloval svůj světoznámý obraz Křik.

Autor: Veronika Rybenská
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
ZAVŘÍT