Kryštof Kolumbus v roce 1492 slavně přeplul Atlantský oceán, ale místo očekávaného Japonska přistál u břehů Bahamských ostrovů. Během dalších tří výprav doplul jako první k dalším místům Střední a Jižní Ameriky. Proč po něm tedy nebyl Nový svět logicky pojmenován?
Důvodů je hned několik
Odpověď souvisí s Kolumbovou pověstí v době, kdy Evropané pojmenovávali nově objevené kontinenty, a také s velmi úspěšnou „reklamní kampaní“, kterou vedl italský objevitel Amerigo Vespucci. Byl to údajně právě Vespucci, kdo jako první prohlásil, že Nový svět je zcela nově objeveným světadílem. Kolumbus sám až do své smrti tvrdil, že nová země, kterou objevil, je ve skutečnosti Asie.
Proč byla nová cesta do Indie tak důležitá
Kryštof Kolumbus se narodil v roce 1451 v italském Janově, v roce 1476 se přestěhoval do Portugalska, které bylo v té době „lídrem“ v objevování nových zemí. Již objevilo Madeirské ostrovy a Azory v Atlantském oceánu a prozkoumalo část západního pobřeží Afriky. Evropané ale ve skutečnosti toužili po cestě do Indie. Osmanská říše totiž bránila Evropě v přístupu přes Konstantinopol a také přes severní Afriku a Rudé moře. Kolumbus se chtěl podílet na této akci a stejně jako jiní navrhl, že Asie lze dosáhnout plavbou na západ.
Poté, co Portugalsko Kolumbův nápad odmítlo, obrátil se se svým plánem na Španělsko, které nakonec přesvědčil. To, co se stalo poté, vstoupilo do dějin. Kolumbus doplul na bahamský ostrov Guanahani. Během čtyř cest do Nového světa Kolumbus vstoupil také na ostrovy Kuba či Haiti a na pobřeží Střední a Jižní Ameriky. Kolumbus však neústupně opakoval, že objevil novou cestu do Asie. Možná i proto, aby si zajistil bohatství a tituly, které mu Španělsko za objevení této cesty slíbilo. Díky tomuto postoji ho někteří další objevitelé té doby považovali za nedůvěryhodného. Mezitím portugalský objevitel Vasco da Gama v letech 1497 až 1499 obeplul mys Dobré naděje v jižní Africe a dostal se z Portugalska do Indie a zpět, což znamenalo, že Portugalsko v závodě do Indie porazilo Španělsko.
Za všechno mohou dopisy Vespucciho
V roce 1493 napsal Kolumbus jednomu ze svých příznivců, Luisi de Santángelovi, dopis o svém objevu. Tento dopis byl později přetisknut a stal se oblíbeným čtením. Dopisy od Ameriga Vespucciho byly ale ve své době mnohem populárnější. Vespucci podnikl svou první cestu do Nového světa v roce 1499. Jak již bylo zmíněno, Vespucci poznal, že tyto země nejsou Asií, ale novými kontinenty a jeho dopisy o Novém světě určené mecenáši Lorenzovi Medicejskému se staly bestsellery v celé Evropě.
První mapa s Amerikou
Tyto dopisy ovlivnily též slavného kartografa Martina Waldseemüllera, který v roce 1507 vytvořil první mapu, na níž použil název Amerika. Tento název se na mapě „vznášel“ nad Brazílií, Waldseemüller ve skutečnosti neoznačil celou oblast jako Ameriku. Pokud jde o důvod, proč byla pevnina pojmenována Amerika, a nikoli „Amerigo“, vysvětlení je obsaženo v brožuře, kterou Waldseemüller pro mapu napsal. Zde uvádí, že vzhledem k tomu, že Evropa i Asie dostaly svá jména od žen, „země Amerigova“ se podle tohoto vzoru bude logicky nazývat Amerika.
Na následujících mapách z let 1513 a 1516 přestal ale Waldseemüller název Amerika používat. Místo toho používal názvy „Terra Incognita“ a „Terra Nova“. Možná proto, že si uvědomil, že to byl Kolumbus, a ne Vespucci, kdo dorazil do Nového světa jako první. Už bylo ale pozdě, ostatní kartografové ho mezitím napodobili a název Amerika se velmi rozšířil.
Zdroj: todayifoundout.com, dictionary.com
