Když do kina, tak s popcornem. Čím to je, že si v kině neumíme odepřít tuhle pochoutku?

Přidat na Seznam.cz

Návštěva bufetu v kině vás sice přijde mnohdy dráž než samotný lístek na film, ale odepřít si to prostě nemůžete? Tak to máte stejně, jako většina lidí. Když do kina, tak musíme jít na promítání jedině s pořádnou porcí slaného popcornu. Tyhle dvě věci prostě k sobě už neodmyslitelně patří a nutno dodat, že lepší popcorn než v kině, nikde jinde nedostanete. A když už mlaskají a chroupají všichni okolo, přece tomu nebudete jen přehlížet a v duchu nadávat, jak je to otravné. Křupněte si raději taky.


Jak si popcorn vyšlapal cestičku na vrchol

V polovině 19. století popcorn zcela dobyl Ameriku. Všem připadalo nesmírně zábavné a zajímavé popcorn připravovat a sledovat, jak zrníčka pukají a vzniká tak tahle nenápadná, ale neodolatelná pochoutka. Jeho vůně a zvuk pukání pak doprovázely všechny poutě a návštěvy cirkusů. Popcornu nešlo odolat a pochvalovali si ho jak prodejci, tak zákazníci. Šlo totiž o jednu z nejlevnějších a nejdostupnějších pochutin a obchodníci si se zásobami kukuřičných zrn vystačili dlouhou dobu a navíc pořád vydělávali. Všechny ostatní slané pochutiny byly znatelně dražší a především pak náročnější na přípravu. Popcorn prostě neměl sobě rovného konkurenta.

V kinech měl nejprve ale přísný zákaz

V dnešní době máme všichni popcorn spojený především se sledováním filmů. Ať už v kině nebo doma při sledování televize. Ne vždy tomu ale tak bylo. Popcorn ale i ostatní jídlo bylo dříve v kinech striktně zakázáno. Když se totiž začala stavět první kina, byla symbolem luxusu a elegance. Interiér kin byl velmi kvalitně vybavený a dbalo se na čistotu a pořádek.

Kina také na svém počátku nebyla pro každého a městská inteligentní smetánka by se rozhodně na veřejnosti necpala popcornem. První filmy byly němé a tak se diváci museli soustředit především na titulky. V celém kině vládlo ticho a dokážete si představit, že by tuto atmosféru mělo narušovat křupání popcornu? To bylo samozřejmě nemyslitelné, v kině se proto začalo mlsat až s příchodem mluvených filmů.

Jak se z nich stala nerozlučná dvojka

Zlom přišel s rokem 1927. Do kina už mohli všichni i ti, kdo neuměli číst, byl totiž konec titulků a filmy se začaly promítat se zvukem. Celkově se změnilo prostředí kin, už do něj proudily i davy obyčejných lidí a s tím se začal projevovat i zájem o občerstvení. Obchodníci i provozovatelé kin si tak začali mnout ruce. Lidé na promítání chodili pravidelně a oblíbily si malé stánky s popcornem a ostatními dobrotami.

Když pak přišla Velká hospodářská krize v 30. letech, zchudlé americké státy musely omezit dodávky cukru a tak ceny sladkostí šly strmě nahoru. Cena popcornu se však nezměnila a navíc ho bylo stále dost. Na ulici se tak prodával především jen popcorn a lidé byli spokojení. Toho si všimli i majitelé kin. Přišli na to, že by bylo výhodnější, kdyby popcorn produkovali oni sami a nepronajímali jen prostory ostatním prodejcům. Snadná příprava a nízké provozní náklady, byly velkým lákadlem. Navíc se ukázalo, že kina, která konzumaci popcornu při svých promítáních dříve zakazovala, nakonec během hospodářské krize zkrachovala.

Dnes by kina bez popcornu nebyla tím, co jsou. Co myslíte vy? Dokážete si představit promítání v kině bez této pochoutky?

Autor: Katka P.
Přidat na Seznam.cz
Share on facebook
Sdílet na Facebooku
Share on twitter
Sdílet na Twitteru

Ještě jste nečetli

Mohlo by Vás zajímat

Články pro Vás

Potvrzuji, že odesláním tohoto formuláře vyjadřuji svůj souhlas s Všeobecnými smluvními podmínkami a beru na vědomí tyto Zásady zpracování osobních údajů společnosti VARIETY STYLE s.r.o.