Socha Svobody je jednou z nejikoničtějších soch světa a je samozřejmě považována též za jeden ze symbolů americké svobody. Její podobu zná i ten, kdo v New Yorku, nikdy nebyl. Autorem sochy, kterou roku 1876 darovala Francie Spojeným státům na památku pomoci a spojenectví během jejich boje za nezávislost na Velké Británii, je Frédéric-Auguste Bartholdi. Co však víme o ženě, jejíž tvář Lady Liberty inspirovala?
Nejznámější socha světa
Socha s oficiálním názvem Liberty Enlightening the World zobrazuje Svobodu, zosobněnou jako ženu, která v pravé ruce drží nad hlavou pochodeň a levou rukou svírá tabulku s nápisem „JULY IV, MDCCLXXVI“, což je datum vyhlášení Deklarace nezávislosti. Na hlavě sochy se nachází koruna se sedmi paprsky, neboť socha má svobodu vyzařovat přes sedm moří do sedmi kontinentů. Od odhalení majestátní sochy samozřejmě všechny zajímalo, zda byla podoba sochy inspirována skutečnou ženou.
Inspirace starověkými kolosy
Odpověď na tuto otázku vyžaduje návrat do Bartholdiho spisů a náčrtů. Nikoliv však Sochy Svobody, ale dřívější sochy, která se slavnému americkému monumentu nápadně podobá. Bartholdi se začal zabývat kolosálními sochami koncem 50. let 19. století, kdy ho zaujaly klasické starověké monumenty, jako byl například legendární Rhodský kolos či sochy starých Egypťanů. V druhé polovině 50. let 19. století dokonce Bartholdi do Egypta odcestoval a byl zde naprosto ohromen Memnonovými kolosy, dvěma sochami faraona Amenhotepa III. Cesta do Egypta měla na Bartholdiho sochařství obrovský vliv.
Z Egypta až do Ameriky
V roce 1869 se pak do země vrátil a předložil egyptskému chedivovi návrh kolosálního sousoší na oslavu dokončení Suezského průplavu, který byl v roce 1869 otevřen. Suezský průplav jako nejkratší cesta mezi Středozemním a Rudým mořem měl fungovat jako „námořní most“ mezi Evropou a Asií. Bartholdi doufal, že pokud bude vybrán, bude jeho kolos vnímán jako symbol kulturního pokroku a porozumění. Socha měla nést jméno „Egypt přináší světlo do Asie“, držela nad hlavou pochodeň a plnila též funkci majáku díky světlu, které vycházelo z hlavy sochy. Jako modelka Bartholdimu pózovala neznámá egyptská rolnice.
Z projektu nakonec vzhledem k finančním potížím, se kterými se Egypt potýkal, sešlo, nicméně Bartholdi se návrhu jen tak nevzdal a byl odhodlán ho realizovat. Již v sedmdesátých letech tak začal měnit některé detaily svých skic. Charakteristický egyptský oděv ženy ustoupil řeckému rouchu a světlo mělo místo hlavy vycházet z pochodně. Pokrývku hlavy nahradila koruna. I když se tato „egyptská verze“ původu Sochy Svobody na základě historických pramenů jeví jako nejpravděpodobnější, existují i jiné názory. Modelem pro tvář sochy mohla údajně být i sochařova matka Charlotte.
Zdroj: britannica.com
