Soleimani byl jedním z nejmocnějších mužů v Íránu. Minulý pátek byl ale zabit při leteckém útoky, který nařídil prezident Spojených států amerických Donald Trump. V Íránu jej považovali za hrdinu, ve své zemi platil za milého, charismatického a statečného vůdce. Je tak jasné, že tento útok nezůstane bez pořádné odezvy. Jaký byl ale tento íránský vůdce ve skutečnosti?
Rozený bojovník
Soleimani byl vedoucím Quds Force revoluční gardy, tedy jednotky, která řídí íránské zámořské operace, i USA ji považují za zahraniční teroristickou organizaci. Soleimani sehrál důležitou roli již v 80. letech během íránskou-irácké válce. Tím se stal nepostradatelnou osobou v Íránu a hraje velmi důležitou roli při šíření vlivu na Blízkém východě. „Bojoval celý svůj život. Jeho vojáci ho milují. Je to tichý, charismatický chlap, strategický génius a taktický operátor.“ řekl CNN generál Hertling, analytik národní bezpečnosti, zpravodajských informací a terorismu.
Stínový velitel
Soleimani vedl síly Quds od roku 1998. Byl známý jako íránský „stínový velitel“, byl ministrem íránských vojenských operací v Iráku a Sýrii. Američtí představitelé se tak domnívají, že během irácké války poskytoval iráckým povstalcům speciálně vybavené bomby právě Soleimaniho jednotky, které mohly mít smrtící zbraň proti americkým silám. To ovšem Irán zcela popřel. Soleimaniho jednotka dále také způsobila zmatek daleko za Středním východem. Během války proti Islámskému státu se často uvádělo, že se Soleimani nachází na bitevních polích v Iráku, aby pomohl šíitským iráckým silám bojovat s extremistickými militanty.
V prohlášení ministerstva obrany stálo, že Soleimani „aktivně vyvíjí plány na útok na americké diplomaty a členy služeb v Iráku a celém regionu“. Na letišti v Bagdádu byl kromě Soleimaniho zabit také Abu Mahdi al-Muhandis, zástupce vedoucího íránských populárních mobilizačních sil (PMF). Příznivci a členové PMF se tento týden pokusili již zaútočit na americkou ambasádu v Bagdádu. A podle Pentagonu i tento útok schválil právě Soleimani.
PMF byla založena v roce 2014 za účelem boje proti Islámskému státu. Jde o polovojenskou sílu šíitů. Podle iráckého zákona z roku 2016 byl uznán jako nezávislá vojenská síla, která odpovídá přímo předsedovi vlády.
