Josef Urválek se narodil 28. dubna 1910 v Českých Budějovicích a zemřel 29. listopadu 1979 v Praze. Byl známým komunistickým prokurátorem Státního soudu a později také soudcem. Pro veřejnost je známý hlavně jako fanaticky mluvící prokurátor z vykonstruovaných procesů v 50. letech. Snad nejznámější je pak proces s Miladou Horákovou. Proslul hlavně svou krutostí a bezohledností.
Komunistická justice i političtí vězni
Když se u nás řekne Josef Urválek, každý pamětník si jej vybaví jako neblaze proslulého krutého a zcela bezohledného představitele československé komunistické justice, byl spojován s politickými procesy z 50. let a nesl nepřímou zodpovědnost za několik desítek justičních vražd. Josef Urválek vystudoval Právnickou fakultu University Karlovy a dosáhl dokonce na vyznamenání z práva a trestního řízení. Po absolvování právnické fakulty působil v letech 1935 – 1939 u Krajského soudu v Českých Budějovicích a poté přešel na tamní krajské státní zastupitelství. Během druhé světové války byl žalobcem ve zcela běžných kriminálních případech, zabýval se tak krádežemi, výtržnictvím a podobně. V roce 1944 byl dokonce nasazen do smaltovny, kde musel pracovat jako dělník a později jako úředník.
Život po druhé světové válce
Po osvobození vstoupil Josef Urválek do KSČ. Vrchol jeho kariéry přišel s komunistickým převratem v roce 1948. Od února 1949 již stanul přímo v čele krajské prokuratury v Českých Budějovicích. Odtud pak byl pravidelně posílán také ke Státnímu soudu. Od konce 40. let tak působil u Státního soudu jako prokurátor v procesech celostátního významu. Vzpomeňme na případ doktorky Milady Horákové nebo proces s Rudolfem Slánským.
V roce 1953 se stal pro své zásluhy předsedou československého Nejvyššího soudu. Zde dále pokračovaly politické procesy, například i s bývalým předsedou tohoto soudu Ivanem Dérerem. 4. března 1963 byl uvolněn z funkce předsedy Nejvyššího soudu a byl pracovně přesunut na místo ve Vědeckovýzkumném ústavu kriminalistiky na Generální prokuratuře. Odešel tam sám, na vlastní žádost a důvodem měli být zdravotní potíže.
Spojení s Helenou Válkovou
Nyní ostře sledovaný případ Heleny Válkové má s Josefem Urválkem také svou spojitost. Spolu s Helenou Válkovou jsou spoluautory článku „Některé poznatky z výzkumu ochranného dohledu v souvislosti s prokurátorským dozorem“, který vyšel v časopise Prokuratura.
Na jaře 1968 se Urválkovy aktivity z 50. let dostaly pod přísnou veřejnou palbu kritiky. On sám ale vinu nikdy nepřiznal a jen ji shazoval na Státní bezpečnost a dokonce i na prezidenta Klementa Gottwalda.
Josef Urválek nakonec spáchal sebevraždu a to v roce 1979.
