Zubní kartáčky jsou dnes věc, kterou bereme jako samozřejmost. Používat bychom je měli dvakrát denně, a to při ranním čištění zubů a při večerním čištění zubů. I když my dnes bereme zubní kartáčky jako samozřejmosti, dříve to byl vynález, nad kterým zůstával rozum stát. Víte, kde se takový zubní kartáček z čista jasna objevil a kde se vzal? Pokud bychom měli zabrousit do historie stomatologie, řekli bychom, že se zuby čistily už 3500 let před naším letopočtem. Zuby si čistili i stačí Egypťané a Babyloňané, kteří pochopili, že je péče o zuby důležitá. Navíc tehdy bylo trhání zubů velice bolestivé, proto se správnou péčí o zuby chtěli této záležitosti vyhnout. Staří Egypťané si zuby čistili větvičkou, jejíž konec kousali tak dlouho, dokud se vlákna větvičky neroztřepila. Později používaly staré národy k čištění zubnů zvířecí kůstky nebo třeba ostny dikobraza. Římané používali párátka, antičtí Řekové zase lněné plátno, které se námačeo do popela a trošky soli. Zuby se tedy čistily lecčím. Novinku do stomatologie v podobě zubního kartáčku přinesly až Číňané.