Vydlabané a vyřezané dýně se strašidelnými obličeji a svíčkami jsou jedním z typických symbolů Halloweenu. Tyto lucerničky původně pocházejí z Irska, kde se ale původně takto vyřezávaly řepy a brambory. Název Jack-o‘-lantern pochází z irské lidové pověsti o muži přezdívaném Stingy Jack. Irští přistěhovalci přivezli tuto tradici v 19. století do Ameriky, „domova dýní“, a tam se stala nedílnou součástí halloweenských oslav.
Legenda o „Lakomém Jackovi“
Dýňové svítilny vznikly na základě irské pověsti o muži přezdívaném „Lakomý Jack“. Ten byl známý nejen pro svou lakotu, ale také pro svou slabost pro alkohol. Když si pro něj přišel ďábel, Jack ho požádal, aby si mohl dát ještě poslední drink. Ďábel souhlasil. Věrný svému jménu, Lakomý Jack nechtěl za pití platit, a tak ďáblovi tvrdil, že nemá peníze na zaplacení. Následně ďábla přesvědčil, aby se proměnil v minci, kterou by zaplatil, a on by se poté zase proměnil zpátky. Jakmile tak ďábel učinil, Jack se rozhodl, že si peníze nechá a dá si je do kapsy vedle stříbrného křížku, který ďáblovi bránil, aby se proměnil zpět do své původní podoby.
Jack nakonec Ďábla osvobodil pod podmínkou, že mu dá ještě rok života a že v případě Jackovy smrti si nebude nárokovat jeho duši. Další rok ale Jack lstí ďábla přiměl, aby vylezl na strom a utrhl si jablko. Když byl nahoře na stromě, vyryl Jack do kůry stromu znamení kříže, aby ďábel nemohl slézt dolů, dokud mu neslíbil, že ho nebude obtěžovat dalších deset let. Brzy na to ale Jack údajně zemřel.
Bloudící duše, která nemohla ani do nebe, ani do pekla
Podle legendy Bůh samozřejmě takového člověka, jakým byl Jack, do nebe nepustil. Ani ďábel ho ale nemohl pustit do pekla, protože musel dodržet své slovo, že si nebude nárokovat jeho duši. Poslal tak Jacka do temné noci jen s hořícím uhlíkem, který mu měl svítit na cestu. Jack pak prý vložil uhlík do vydlabané řepy a od té doby se s ním potuluje po zemi. Irové začali této strašidelné bloudící postavě říkat „Jack of the Lantern“ a později jednoduše „Jack O’Lantern“.
Dýně jako náhrada řepy a brambor
V Irsku a Skotsku si lidé začali vyrábět vlastní verze těchto „Jackových luceren“ tak, že do řepy nebo brambor vyřezávali strašidelné obličeje a umisťovali je do oken nebo ke dveřím, aby odradili Lakomého Jacka a další potulující se zlé duchy. Přistěhovalci z těchto zemí přinesli tradici lucerniček s sebou, když přišli do Spojených států. Brzy zjistili, že dýně se na jejich výrobu hodí mnohem více než řepa a brambory.
Zdroj: history.com
