Skupina Sámů vedených Aslakem Hættou přichází 8. listopadu 1852 do Kautokeinu v severním Norsku. Zabijí kupce s alkoholem a norského úředníka, zbičují faráře i jeho služebné a několik lidí drží v zajetí. Příslušníci jindy mírumilovné etnika se rozhodli vzít věci do vlastních rukou a brání jim v tom další Sámové. Co tomu předcházelo?
Kázání proti alkoholu a omezování prostoru
Okolní národy žily staletí vedle Sámů, které považovali za domorodé obyvatele severní Evropy. Sámové měli zastoupení v oblastních radách, měli právo být zvoleni do vedení obcí. Problémy se začaly objevovat až v první polovině 19. století, kdy se na pobřeží severního Norska začali více stěhovat lidé, čímž ubývalo přirozeného prostoru pro chov sobů, hlavní obživu Sámů. Běžně se se svými stády pohybovali po celém území Laponska od Skandinávie, přes Finsko až po ruský poloostrov Kola. Norsko-ruská hranice byla vytvořena v roce 1826, což ještě nepředstavuje takový problém, jenže v roce 1852 dojde k uzavření hranic s Finskem
V téže době se také skupina Sámů vzhlédne v kázání Larse Leviho Læstadiuse. Švédský luteránský kněz se sámskými kořeny horuje zejména proti alkoholismu, který v těchto končinách představuje velký problém. Na základě jeho slov začnou lidé z okolí Kautokeina bojkotovat místního prodejce s alkoholem, který je skrze tuto komoditu často vydírá.
Narušování bohoslužeb jako předzvěst vzpoury
Rebelii v Kautokeinu předchází ještě jedna událost. Skupina místních Sámů vyznávající Læstadiusovy názory se od listopadu 1851 snaží bojovat proti místnímu faráři, bojkotovat jeho kázání a narušovat bohoslužby. Duchovní z Kautokeina káže právě proti Læstadiusovi a atmosféra houstne. Dochází k výslechům a zatýkání, přesto nepokoje sílí. Soud v Kautokeinu konaný v únoru 1852 vypadá jako fraška, ale padají v něm tresty na dny, měsíce i roky vězení. Většina odsouzených se dostane do léta domů, ale tím celá věc nekončí, právě naopak.
Po návratu Olea Sombyho z vězení v červenci 1852 dochází ke sdružování lidí nového náboženského vyznání z okolí Kautokeina. Dohromady se dá celkem osm domácností s 35 dospělými a mnoha dětmi. Jejich cílem se stává ochrana Ellen Skum, která čeká na verdikt soudu na svobodě, ale může být kdykoli zatčena a odvedena.
Průběh rebelie v Kautokeinu
Na konci října úředníci opravdu přijdou, aby ji doprovodili do Kautokeina, ona však prohlásí, že je nevinná a odmítne jít. Hrozí tak, že se pro ni kdykoli dostaví větší skupina úředníků. Aslaku Hætovi ale dojde trpělivost a vyburcuje své následovníky k činu. Vyzve je, aby ničili majetek ostatním (z jeho pohledu nevěřícím) a pravděpodobně padnou i slova o tom, aby se nebáli zavraždit ty, kteří se postaví na odpor. Ostatní mají zbičovat.
Od skupiny se odděluje jedenáct mužů a stejný počet žen. Obchod s alkoholem představuje jejich první cíl. Obchodník Carl Johan Ruth, který Sámy léta podváděl, umírá, když ho Aslak Hætta bodne nožem. Úředník Lars Johan Bucht je ubit do bezvědomí a rovněž pobodán. Smrtelnou ránu do hrudi mu zasadí Lars Hætta na bratrův příkaz. Ruthův dům je zapálen. Několik povstalců je však touto událostí zděšeno.
Nepřehlédněte: Obležení Waco se zvrtlo v masakr, zásah proti sektě nepřežilo 76 Davidiánů, byly mezi nimi i děti.
Hlavní jádro povstalců pokračuje do kostela, kam dopraví zbičovaného faráře Fredrika Waldemara Hvoslefa. Zmrskáni budou i další obyvatelé a na faře bude drženo dvacet dospělých a osm dětí. Povstaleckou skupinu se snaží zastavit Sámové z vedlejší vesnice Ávžži a nastává nelítostný boj, při němž pár lidí umírá a mnoho končí v bezvědomí. Ještě téhož dne se jim to ale podaří a věci se ujímají norské úřady.
Tresty pro jednotlivce, ponorštění pro celé etnikum
Dva vůdci povstání – Aslak Hæta a Mons Somby jsou odsouzeni k trestu smrti stětím. Norské úřady původně rozhodly o popravě celkem pěti osob, ostatní místo toho ale dostanou doživotí. Celkem 11 mužů a 17 žen čekají měsíce až léta nucených prací a vězení v pevnosti Akershus v Oslu, resp. v Trondheimu. Někteří se propuštění nedožijí.
Sámská rebelie odstartuje nejen norské snahy o další utlačování tohoto etnika. Norská vláda se snaží začlenit Sámy mezi ostatní obyvatele různými prostředky, zejména však přes potlačování jejich jazyka. Norvegizace se skrývá za snahu zabezpečit Sámům budoucnost, dát jim možnost opustit primitivní způsob života a otevřít jim cestu k civilizaci. Bude probíhat až do druhé poloviny 20. století. Dnes se v Kautokeinu nachází správní centrum Sámů v Norsku.
Foto: Sandrew Metronome Distribution
