Kanál Dunaj-Odra-Labe se připravuje už staletí. Jak vypadají obdobné projekty ve světě?

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Se stavbou kanálu spojujícího řeky Dunaj, Odru a Labe se stále počítá a v posledních letech se o ní častěji mluví. První etapa výstavby mezi Ostravou a polským přístavem Kędzierzyn-Koźle by měla začít do deseti let. Říční cesta by měla podpořit ekonomiku a svůj předobraz má v obdobných projektech ve světě. Jaká je historie myšlenky tohoto kanálu a jak vypadají jeho obdoby jinde?

Dunaj s povodím Severního moře chtěl spojit již Karel IV

Myšlenka na vytvoření říční cesty napříč střední Evropou je velmi stará. Podle kronik se již český král Karel IV. snažil propojit Dunaj s Vltavou (a tedy i s Labem). Stavba průpravu započala v roce 1375, ale k dokončení nedošlo. V polovině 17. století pak moravský zemský sněm rozhodl o vybudování spojení řeky Moravy s Odrou, výstavbu však zhatil vpád Osmanské říše na území jihovýchodní Moravy.

Myšlenka na propojení Dunaje s Odrou kanálem však zahozena nebyla. Na přelomu 17. a 18. století se objevila již v podobě spojení Dunaje, Odry, Visly a Labe. Další návrh byl vypracován v roce 1873 a počítal s plavbou člunů s nosností 240 tun, výstavbu však překazila hospodářská krize.

Výstavbu kanálu podporoval i Tomáš Baťa

Vize průplavu však žila dál. Počítalo se s ním na začátku 20. století i po vzniku samostatné Československé republiky. Na stavbě se svým způsobem začalo, mnohá zdymadla postavená v té době na Labi a vybudování vodní nádrže Bystřička jsou toho důkazem. Nicméně větší práce byly opět zastaveny, tentokrát kvůli vypuknutí první světové války. Po ní se však i nadále s projektem počítalo, jen se mírně upravila trasa vodní cesty.

V pozdějších letech výstavbu velmi podporoval i známý podnikatel Tomáš Baťa, jeho firma se velkou měrou podílela na výstavbě Baťova kanálu. Po Mnichovu projevili o výstavbu velký zájem Němci, kteří vypracovali projekt počítající s loděmi o nosnosti 1000 tun a prakticky nás donutili, abychom se pustili do prací. Ty probíhaly až do roku 1943, kdy museli Němci přerušit veškeré zbytné práce na výstavbě infrastruktury u nás (např. i dálnic) a plně se soustředit na boje na východní frontě.

Po válce se zdály býti podmínky pro výstavbu ideální, převrat v roce 1948 ale opět poslal projekt k ledu. Další studie této vodní cesty se objevila až v druhé polovině 60. let. V následujících desetiletích se s projektem i nadále počítalo, protože míra lodní dopravy vzrůstala.

Podobné kanály ve světě

Jednou z největší staveb tohoto druhu jsou čtyři kanály v evropské části Ruska propojují Černé, Azovské, Kaspické, Baltické a Bílé moře. Výstavba byla dokončena v šedesátých letech a slouží dodnes. S výstavbou kanálů propojujících významné vodní toky mají zkušenosti např. i v sousedním Německu. Kanál RMD, který propojuje řeky Rýn, Mohan a Dunaj, tedy i Černé a Severní moře, z velké části vznikl v letech 1960 – 1972. S Dunajem má být propojena i řeka Sáva a myšlenka tohoto kanálu je rovněž stará několik století.

Rozsáhlou síť uměle vybudovaných vodních cest najdeme i v USA, Korei nebo Číně. Středovýchodní část Spojených států propojuje průplav Tennessee-Tombigbee dokončený v roce 1984. Korejská republika se zase pyšní jedním z nejnovějších kanálů. Průplav Gyeong-In Ara byl dokončen coby protipovodňové opatření v roce 2012 a spojuje hlavní město Soul s přístavem Inchon. V Číně se nachází vůbec nejstarší dílo tohoto druhu. Část Velkého čínského kanálu na východě země pochází již z 5. století př. n. l., další pak z přelomu 6. a 7. století n. l. a nejstarší série zdymadel byla postavena již v 10. století. Dnes tato vodní cesta měří přes 1700 km.

Zdroj: ČT24, www.d-o-l.cz | foto: WikiMedia, CC

Autor: Veronika Rybenská
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
ZAVŘÍT