K naší planetě Zemi se blíží velký, až půlkilometrový asteroid. Podle NASA proletí kolem Země 14. září. V okamžiku, kdy proletí, bude od nás vzdálen 5,3 milinů kilometrů, což je z kosmického hlediska poměrně krátká vzdálenost. Obávat se ale nemusíme, srážka se Zemí v tomto případě nehrozí. Co by se ale stalo, kdyby nás takový asteroid neminul a skutečně zasáhl?
Kosmické těleso nese označení 2000 QW7
Obecně považuje americký Národní ústav pro letectví a vesmír NASA za případné nebezpečí, asteroid o průměru větším než 150 metrů, který by se mohl k Zemi přiblížit na méně než 7,4 kilometrů. A průměr planetky, která nás má za nedlouho minout se odhaduje na 290 – 650 metrů, i tak se ale nemáme podle vědců čeho obávat. Planetka je odborníkům už známá a nese název 2000 QW7. Tento asteroid 2000 QW7 obíhá kolem Slunce a okolo Země se mihne jen příležitostně. Naposledy tomu tak bylo 1. září v roce 2000. Po průletu v letošním září se pak očekává další přiblížení 19. října 2038, odborníci tak předpokládají, že jde o přibližně devatenáctileté cykly.
Co by, kdyby…
Co by se ale stalo, kdyby naši planetu nějaký velký asteroid skutečně zasáhnul, je děsivé. Pokud si vzpomínáte na katastrofické filmy, nejsou tak daleko od pravdy a zažít bychom to určitě nechtěli. Londýnská Purdue College dokonce vytvořila program, který dokáže vypočítat podle velikosti a rychlosti asteroidu, jaké následky by srážka přinesla. Možná si ještě pamatujete na rok 2005, kdy Zemi obří asteroid ohrožoval a lidi pomalu ale jistě začínali šílet.
No, kdyby opravdu Zemi trefil, byla by taková panika na místě. Pokud by dopadl asteroid do moře, zase taková katastrofa by to nebyla a zničující by pak byla až následná vlna tsunami, které se ale my v České republice obávat nemusíme. Asteroid, který by neměl v plánu se nám vyhnout, by se začal rozpadat asi 11 kilometrů nad zemským povrchem. Takže by na Zemi dopadl v několika kusech rychlostí kolem 14 kilometrů za sekundu.
V případě, že by skončil v moři, ztratili bychom jen zanedbatelné množství energie, ovšem kráter, který by pod hladinou vzniknul, by v průměru měřil 11 kilometrů. I když by ale asteroid nenapáchal škody na naší planetě, lidé by ho pocítili podstatně více. Asi jen minutu po dopadu by začalo zemětřesení a po dvanácti minutách by dorazila tlaková vlna. Nejhůře by byla zasažena oblast do 300 km od místa dopadu.
Přímý zásah do obydlené oblasti by byl mnohem horší
Horší by to bylo, kdyby asteroid do moře nespadl a namířil si to rovnou na některou z obydlených oblastí. Úplně by tak svým dopadem zničil oblast velkou asi sedm metrů čtverečních, kde by zbyl jen asi půl kilometru hluboký kráter. Všechny stavby v okolí desítek kilometrů by srovnalo se zemí silné zemětřesení. Tlaková vlna, jejíž rychlost by hravě překonala rychlost zvuku, by pak smetla všechno, co zůstalo ještě stát.
Vítr by poslal k zemi asi devadesát procent stromů. Takovou sílu by snad mohly vydržet jen vojenské bunkry nebo jaderné elektrárny, které jsou na katastrofické scénáře stavěné. Jaké by byly ztráty na životech si asi umíte představit, nicméně to netroufáme raději odhadnout. Tenhle Armageddon, bychom nikdo zažít nechtěli.
Nezbývá než doufat, že k podobnému katastrofickému scénáři nikdy nedojde, a že si asteroid vždy vybere jinou cestu, než přes naši Zemi.
