Rodiče Juliane Koepcke byli němečtí biologové, kteří se po konci druhé světové války usadili v Peru. V pralese zde na řece Pachitea založili výzkumnou stanici Panguana. Jelikož v divočině vyrůstala, znala všechny základní techniky přežití v přírodě. A jen díky tomu se jí podařilo zachránit se poté, co jejich letadlo nad džunglí ztroskotalo a ona jako jediná zůstala na živu.
Osudný Štědrý den
Přesně na Štědrý den roku 1971 letěla tehdy sedmnáctiletá Juliane s matkou z Limy do Pucallpa za svým otcem. Jejich letadlo se ale dostalo do bouřky a po zásahu bleskem se zřítilo z tří kilometrové výšky rovnou do džungle. Na palubě letadla bylo dohromady 92 osob, přežila však jediná Juliane.
Neskutečné štěstí
Juliane byla připoutaná k sedadlu, a proto pád přežila. Když se však probudila z bezvědomí, byla i ona těžce zraněná. Utrpěla mnohočetné zlomeniny a otřes mozku. Když nabyla plného vědomí, rozhodla se zabojovat a dojít až do nejbližšího lidského sídla. Jelikož měla znalosti o přežití v divočině, věděla, co musí udělat, a tak se automaticky vydala po proudu potoka, který byl nedaleko místa havárie.
Cestu neměla snadnou
Celou cestu jí však komplikovala krátkozrakost, jelikož se jí během pádu letadla rozbily brýle. Měla hlad a všudypřítomný hmyz ji ošklivě poštípal, z čehož měla rozsáhlé abscesy. Takto šla zubožená celých deset dní, až poté se jí podařilo dorazit do tábora dřevorubců. Ti ji okamžitě nechali převézt do nejbližší nemocnice.
Nepřehlédněte: Vesna Vulovičová. Letuška, která při letecké havárii nad Československem jako zázrakem přežila nejdelší volný pád.
Z následků a psychické újmy po nehodě se Juliane poměrně dlouho zotavovala, poté se však rozhodla jít studovat biologii. Dnes je z ní přední odbornice na tropické netopýry a pracuje ve Státní zoologické sbírce v Mnichově.
