Velryby nelze zařadit do kategorie ryb, jsou to savci. Většina z nás považuje za savce zvířata vlastnící kůži společně s chloupky, např. opice, lev, kráva, pes, zkrátka a jasně to, co vydává nějaké zvuky, chodí po čtyřech a žije na zemi. Jenže velryby se tomuto obrazu jaksi vymykají. Žijí ve vodě, mají masivní stavbu těla, přesto jsou elegantní. Stejně jako delfíni patří mezi savce.
Evoluce velryb
Navzdory svému prostředí ve vodě, dýchají velryby vzduchem. Jedná se o teplokrevné savce. Evoluce trvala dlouho, než se druh zadaptoval a velryby se začaly spojovat s vodou. Historické kořeny sahají až k 15 milionům let poté, co vymřeli dinosauři.
Jak tedy vypadal dřívější druh rané velryby?
Kupodivu jako kříženec jelena a vlka. Tito tvorové vlastnili dlouhé nohy a lépe než plavat, uměli běhat a skákat. V zásadě vůbec nevypadali jako velryby. Nelze je považovat ani za vodní živočichy.
Za nejmladší potomky velryb, lze brát v úvahu až čtyřnohé savce s hustšími kostmi, kterou většina suchozemských savců nevlastní. Díky tomu se stali lepšími plavci a umožnilo jim to zůstat déle pod vodou. Jejich nejbližší příbuzní hroši, mají rovněž tuto schopnost.
Nicméně, zpět k velrybám – jejich další podoba se přirovnávala ke krokodýlům. I když stále měli čtyři nohy, už se jim vyvíjely. Byly delší a širší, přizpůsobené k plavání. Ve skutečnosti však tito živočichové nemohli pořádně udržet rovnováhu na zemi – stabilita tuleňů (taktéž nozdry na špičce čenichu). Pokud tedy budeme hledat v přírodě zvíře identicky shodné tomuto druhu, pak je to spíše vydra, než velryba.
Ambulocetus protocetus
Chceme-li datovat zvíře vypadající jako velryba, stalo se tak zhruba před 45 miliony lety. Nosní dírky se změnily na moderní vzduchové otvory. Oči se nacházely již po stranách, místo nahoře, což sloužilo k zachycení podvodní kořisti. Stále ovšem spjati se zemí.
Basilosaurus cetoides
Cca před 42 miliony let vstoupil do historie basilosaurus. Toto mohutné stvoření prošlo dlouhou cestu od svých předků velryb, které bychom už v tomto provedení zřejmě poznali. Zadní nohy zakrněly v drobné pahýly a ohromující velikost včetně hrůzostrašných zubů již spojujeme s velrybím znakem.
Přestože basilosaurus je „moderní velryba“, byl stále primitivní. Tato velryba nemohla použít echolokaci, kterou používá každá existující velryba zubatá k lovu kořisti.
Velryby se tak staly zcela závislými na vodním životu. Mnoho starodávných linií velryb, včetně rodu basilosaurus však nakonec vyhynula.
Zbyly druhy velryb zvané kosticovci (baleen whales) a ozubené velryby
Všechny jsou dokonale přizpůsobené životu v moři a nijak se nepodobají svým pozemským předkům. Stále však existují náznaky jejich původu, např. Velryba grónská vlastní stále kosti pro dvě zadní končetiny.
Od té doby, co savci, plazi, ptáci a obojživelníci poprvé opustili oceány, se vrátilo mnoho různých skupin, aby využilo potravy, která tam leží. Plazi jako ichthyosaurs, pliosaurs a mosasaurs podstoupili téměř stejné adaptační procesy jako velryby.
Nemluvě o moderních zvířatech, které představují mořské želvy, tuleni, tučňáci nebo kapustňáci. Nazývá se tomu „sekundární vodní adaptace“ a v průběhu historie života se to stalo nesčetněkrát. Velryby jsou taktéž jedním příkladem.
Zdroj: factinate.com
