Jednoho jasného únorového odpoledne roku 1954 podřimuje Ann Hodges ve svém obývacím pokoji v městečku Sylacauga v Alabamě. Vzbudí ji rána a bolest. Strop právě prorazil kus černé skály o průměru přibližně 10 cm a zasáhl ji do stehna. Na noze ji okamžitě naběhne modřina velikosti velkého ananasu. Ještě to neví, ale právě se stala zatím jediným potvrzeným člověkem, kterého zasáhl meteorit přímo.
Neuvěřitelná vzácnost
Meteority dopadají zpravidla do oceánů nebo do neobydlených oblastí, kde nenapáchají žádné škody. Výjimky se však samozřejmě najdou. Připomeňme si např. Čeljabinský meteor, resp. bolid v polovině února 2013, který po vstupu do zemské atmosféry nad jižním Uralem explodoval. Odhaduje se, že v tu chvíli přesahoval rychlost zvuku 44krát. Původní těleso mohlo měřit až 17 metrů a vážit 10 tisíc tun.
Výbuch tehdy způsobil značné škody, tlaková vlna vyrazila okna tisíců budov v okruhu 100 km. Střepy následně poranily stovky lidí. Na zem dopadly různě velké meteority, z nichž ten největší měřil okolo půl metru a vážil půl tuny. Dopadl do jezera Čebarkul.
Nikoho však tehdy (naštěstí) nezasáhl žádný meteorit přímo. Ann tak zůstává jedinou osobou v historii, o níž s jistotou víme, že ji meteorit zasáhl. Pravděpodobnost něčeho takového je extrémně nízká. Americký astronom a odborník na padající vesmírná tělesa Michael Reynolds ji pro National Geographic vyjádřil tak, že člověk má větší šanci, že ho v jednu chvíli zastihne tornádo, blesk a hurikán najednou.
Nechtěná popularita se podepsala na Annině zdraví
Padající těleso nad východní Alabamou zaregistruje více lidí. Většinou jej popisují jako rudě zářící světlo podobné římské svíci s kouřovým ocasem. Anniny sousedé se po dopadu meteoritu okamžitě shromažďují okolo jejího domu. Její manžel Eugene Hodges má problém se přes dav dostat dovnitř. Ann nakonec převezou do nemocnice, z veřejného zájmu na ni přijde slabost.
Ze situace se nakonec nikdy pořádně nevzpamatuje. Nechtěná pozornost ji ničí. Jakmile letectvo potvrdí, že se skutečně jedná o fragment vesmírného tělasa, veřejnost se shoduje na tom, že by si ho měla nechat právě Ann. Ta souhlasí, ale netuší, co bude následovat.
Birdie Guy, majitelka jejich pronajatého bydliště, chce meteorit pro sebe. Domáhá se ho i soudně a ač zákon stojí na její straně, veřejné mínění nikoli. Birdie nakonec navrhuje mimosoudní řešení a za meteorit nabízí 500 dolarů. Ann a Eugene si ale pomýšlejí na vyšší částku. Když zájemce nenajdou, končí meteorit o dva roky později v přírodovědném muzeu. Šílenství a soudní tahanice okolo meteoritu se na Annině zdraví velmi podepíší. Nervově se zhroutí a ani vztah s Eugenem tento nápor nevydrží. Ann umírá v roce 1972, ve svých 52 letech na selhání ledvin.
