Tohoto živočicha objevili vědci teprve v roce 1983 a do většího povědomí se dostal zhruba před deseti lety, když se začalo mluvit o tom, že mu kvůli rybářům hrozí vyhynutí. Tlustohlavec tasmánský (anglicky blobfish, což se dá volně přeložit jako rosolovitá ryba) se pro svůj vzhled okamžitě dostal na žebříček těch nejošklivějších ryb (i všech tvorů) planety. Mnozí se ale domnívají, že neprávem. Ryba na fotkách připomíná hroudu rozteklé želatinové hmoty, které někdo přidělal komicky velký nos a tlamu, ve svém přirozeném prostředí, tedy zhruba v kilometrové hloubce ale vypadá úplně jinak.
Tělo z želatinové tkáně odolá i extrémnímu tlaku pod vodou
Tlustohlavec tasmánský (psychrolutesmarcidus), jak už jeho název napovídá, žije u pobřeží jihovýchodní Austrálie, Tasmánie a Nového Zélandu, a to v hloubkách od 800 do 1500 metrů. Tlak vody v těchto místech je opravdu velký (šedesátkrát i osmdesátkrát větší než u hladiny) a živočichové, kteří zde žijí, mu musejí být nějakým způsobem přizpůsobeni. Pro srovnání – zkušení potápěči se potápějí do hloubek okolo 100 metrů, světový rekord činí 332 metrů a začátečníkům se nedoporučuje hloubka větší než 10 metrů.
Tělo této hlubinné ryby netvoří kosti, které by extrémní tlak nevydržely. Právě ale tlak drží tělo rosolovitého tvora pohromadě. Mořské hlubiny okolo jednoho kilometru může tlustohlavec obývat jen díky tomu, že je jeho tělo skutečně složeno ze želatinové tkáně. Právě ta mu pomáhá odolávat obrovskému tlaku, který na něj působí. Její hustota je mírně menší než hustota vody, což rybě umožňuje vznášet se kousek nad dnem, aniž by musela vynakládat energii na plavání. Živí se tím, co pozře cestou, resp. tím, co se jí samo mihne okolo tlamy, zejména měkkýši a kraby.
Ve svém přirozeném prostředí připomíná úplně normální rybu
Dospělý jedinec tlustohlavce tasmánského dorůstá do délky asi 30 centimetrů a váží okolo 750 gramů, jinak se toho ale moc o jeho chování a životě neví. Pozorování tvorů žijících v takových hlubinách je velice obtížné. K lidem se nejčastěji dostává jako nechtěný úlovek rybářů chytajících kraby a humry, když uvízne v jejich sítích vlečených po mořském dně. Tento způsob platí za nejničivější formu rybolovu a právě kvůli rybářům hrozí tlustohlavci podle odborníků vyhynutí. Rybáři se ulovené jedince snaží házet zpět do vody, ale nikdo neví, zda alespoň někteří z nich ztrátu tlaku přežijí.
A jak je to s tím jeho vzhledem, který obletěl svět a vysloužil mu titul nejošklivějšího tvora planety? Ve svém přirozeném prostředí, tedy pod vodou ve zhruba kilometrové hloubce, vypadá úplně jinak. Obrovský tlak mu dává vzhled běžné ryby. Teprve při tažení směrem k hladině se tvar ztrácí a s vytažením nad hladinu se mění v rozteklou hroudu rosolu.
Zdroje: Wikipedia, dailymail.co.uk, 30a.com, untamedscience.com, guinnessworldrecords.com
