Habsburkové patřili k velmi mocným rodům. Jenže časté sňatky mezi příbuznými si vyžádaly mnohé nemoci a tak byli považováni i za trochu podivínský rod. Císař Rudolf II. nebyl výjimkou. Jak zemřel, to se dodnes neví.
Panovník s psychickými poruchami
Panovník trpěl psychickými poruchami a lidé v jeho okolí se ho báli. Vědci se ještě dnes přou o to, zda se u něj rozvíjela maniodepresivní psychóza nebo schizofrenie. Panovníkův stav se pořád zhoršoval a od konce 16. století se stal kritickým. V říjnu roku 1600 se dokonce pokusil o sebevraždu. Trpěl nespavostí, únavou, vydával skřeky ve spaní, byl hrubý na své okolí a nakonec se veřejným akcím pokoušel vyhýbat úplně. Pokoušel se své tělo probodnout, pořezal si zápěstí střepem z rozbitého okna a naposledy se pokusil bodnout se dýkou. Vždy jej ale někdo ze služebných zachránil a panovník své pokusy o sebevraždu vždy přežil.
Úplný chaos
Rudolfovo panování bylo jeden velký chaos. Vydával špatná rozhodnutí a stále hromadil svou uměleckou sbírku. Podle odborníků díky tomu, že trpěl psychickou poruchou, měl náklonnost i k okultním vědám a hromadil svůj umělecký majetek. Někteří lidé z jeho okolí si o něm mysleli, že je spolčený s černou magií. Už několik týdnů před jeho smrtí jej začalo trápit zdraví. Trpěl na ošklivé vředy na nohou a k audiencím pak docházel i v pantoflích. Jeho lékaři už také viděli, že stav jejich panovníka je vážný. Pak koncem roku 1611 se rozhodli, že Rudolfovi provedou operaci mozku. Ta jim ale jen potvrdila, že je už pozdě a císař umírá.
Císař Rudolf II. zemřel 20. ledna 1612 a jako příčina smrti byla označena vodnatelnost. Jenže ještě krátce před jeho smrtí císařův bratr Matyáš rozeslal oznámení o blížícím se úmrtí vladaře. Ještě v tu chvíli, kdy panovník stále žil se už do Prahy začali sjíždět poslíčci s kondolencemi. A to působí poněkud zvláštně.
Vědci se tak stále snaží přijít na to, jak to ve skutečnosti s habsburským císařem bylo.