27. srpna roku 1896 v devět hodin ráno vypukla válka, která trvala něco málo přes půl hodiny. Pouhých 38 minut přesně ale stačilo k tomu, aby i ta nejkratší válka v historii napáchala škody a vyžádala si lidské životy. Co vlastně vedlo Velkou Británii a Zanzibar k tomuto konfliktu?
A zase ta politika
Politika rozděluje svět již odjakživa. Ani v případě této války tomu nebylo jinak. Velká Británie si představovala, že na zanzibarský trůn dosadí sultána Hamuda bin Muhammeda, ovšem obyvatelé Zanzibaru měli jiný plán. Chtěli, aby na trůn usedl synovec jejich předchozího sultána Khalid bin Bargashe. To si Britové nechtěli nechat líbit a tak na sklonku 19. století, v onen osudný den 27. srpna 1896 zahájili palbu přímo na sultánský palác. Pět britských lodí začalo intenzivně pálit z děl a po 38 minutách bylo po válce. Zanzibar ztratil na 500 mužů, kteří palác bránili, Britové z toho vyšli vítězně a jen s jedním zraněným námořníkem. A sultán? Tomu nezbývalo nic jiného než uprchnout a uchýlit se na německou ambasádu.
Britové si vydobyli svoje
Je jasné, jak tento konflikt tedy dopadl a Britové tak mohli slavit úspěch. Přes prvotní snahy o domluvu, které nebyly úspěšné, jim nezbývalo nic jiného než se ohnat silou a také vyhráli. Na trůn skutečně usedl jejich navrhovaný sultán Hammud bin Muhammed. Škoda jen, že to někdy nejde bez těch bojů a bylo možná úplně zbytečné tuto válku vést. Kdyby se obě strany dokázaly dohodnout rozumně a beze zbraní, ušetřili by spoustu životů.
Již od prvopočátku totiž byly síly značně nevyrovnané a Britové měli jasně navrch. 500 mužů, kteří padli při té nejkratší válce v historii tak možná padli zcela zbytečně. Ve válce, která trvala jen 38 minut, se toho stihlo ale poměrně mnoho. Obsahovala totiž i malou námořní bitvu. V devět hodin a pět minut k tomu vypálila posádka sultánovy jachty několik střel směrem k britskému námořnictvu. Konkrétně zaútočili na křižník St. George a dělový člun Thrush.
Sultán šel dobrovolně do boje, neměl ale šanci
Zatímco britské námořnictvo se těšilo dobrému výcviku i skvělé výzbroji, na zanzibarské straně to bylo trošku horší. Jejich loďstvo představovalo právě pouze jednu starou jachtu a v tomto boji své síly tak s Británií ani měřit nemohli. I když měl sultán poměrně slušnou armádu čítající kolem tří tisícovek mužů, jejich výzbroj byla značně zastaralá a podivná. Měli jen pár starých pušek, bronzové dělo a několik kulometů Maxim. Mnohem lépe vyzbrojení Britové se sice snažili o diplomatickou domluvu to ale sultán, který se jen několik desítek minut po pohřbu zemřelého vládce dosadil na trůn, nevnímal.
A takový je příběh jedné zbytečné války, která se do historie zapsala jako ta vůbec nejkratší.
