Mučení jako nesmírná zábava

Čachtická paní Alžběta Báthoryová byla na svou dobu neuvěřitelně krásná a byla také velmi vzdělaná. Uměla mluvit několika jazyky a nebála se intrikovat a míchat i do ryze mužských záležitostí. V každé ze svých komnat prý měla zrcadlo a toužila být mladou a krásnou napořád. Se všemi omlazujícími mastmi a lektvary jí měla pomáhat vyhlášená vědma a léčitelka Darvulie. Podle pověstí jí to ovšem ale ani zdaleka nestačilo.

Prý pila krev svých obětí, mladých dívek a také se v jejich krvi koupala, aby zůstala navždy krásná. Jenže tahle omlazovací kúra jí nestačila. Ze všeho nejvíc se vážená hraběnka vyžívala v samotném mučení. Někteří vědci přišli s teorií, že krev skutečně pila. Alžbětinu krvelačnost vysvětlují tím, že trpěla chudokrevností a tak si svou krev chtěla doplnit pitím cizí lidské krve. Podle mnohých se v krvi ani vůbec nekoupala, jde o pověsti, které se táhnou už staletí s jejím jménem. Jedno jí ovšem neodpáře nikdo. Mučení měla v genech a nesmírně si ho užívala.